Balet Silent Woods Mária Radačovského, vytvořený pro soubor NdB 2, je snovým obrazem vnitřního světa mladé ženy. Na pozadí podmanivé hudby Antonína Dvořáka se odehrává niterná cesta vzpomínkami – návraty k minulému vztahu, k okamžikům, které utvářely její identitu. Vztah, který ji kdysi formoval, se vrací v podobě podvědomých vzpomínek. Po probuzení čeká hrdinku zásadní volba: vrátit se do známé minulosti, nebo se vydat na cestu za novým, neznámým horizontem? „Jde o sebepoznání – otevření pocitových a emocionálních možností každého jednotlivce. V choreografii je patrná naivita, ale i určitá čistota, která je pro mladé lidi, kteří prožívají první lásky a známosti, charakteristická,“ říká Mário Radačovský.
Jedinečný večer s Baletem Národního divadla Brno: Bdění/Vigil v historické budově Národního divadla
Pouze jeden jediný večer, v úterý 24. června, bude v pražském Národním divadle hostovat Balet Národního divadla Brno. Na jevišti se představí s baletním triptychem Bdění/Vigil. Gnawa, Silent Woods, White Darkness – to jsou tři silné choreografické výpovědi dvou výrazných osobností současného evropského tance: španělského choreografa Nacha Duata a slovenského tvůrce Mária Radačovského. Společně vytvářejí triptych o lidské paměti, duchovním hledání i temných stránkách bytí.
Gnawa. Foto: Vojtěch Brtnický
Inzerce
Nacho Duato působil vedle Hanse van Manena a Jiřího Kyliána jako stálý choreograf Nederlands Dans Theater a v současnosti je uměleckým šéfem baletu Michajlovského divadla v Petrohradě. Jeho Gnawa je dynamická, rituální choreografie inspirovaná tradiční hudbou a kulturou severní Afriky. Balet s meditativní i extatickou energií oslavuje propojení těla, rytmu a duchovní síly společenství.
Vrcholem večera je emocionálně silné White Darkness, Duatovo dílo věnované zesnulé sestře. Prostřednictvím tanečního jazyka odkrývá temné téma závislosti a ztráty – příběh ženy, která hledá únik ze světa bez lásky a smyslu, ale nalézá jen prázdnotu a samotu. „Hluboce mě zasáhlo, jak smutné je, když si mladí lidé kvůli drogám zničí život a sklouznou do temného světa, do světa tak temného, že z něj není úniku,“ vysvětluje choreograf téma citového pozadí tohoto díla. Sugestivní, hluboce osobní choreografie uzavírá večer pohledem do bílé temnoty lidské duše.