Katedra pantomimy HAMU uvádí 3x vernisáž umělecké skupiny TrapART
mělecká skupina TrapART přichází s unikátní koncepcí výstavy nazvané ŽITÉ TRAPNO!. Nejedná se o tradiční výstavu uměleckých těl, nýbrž o těla performerů vytvářející živé i neživé obrazy, humorné i tragické situace lidské trapnosti. Expozice proběhne 14. 6. v Teatru NoD, od 20.00. Skupina TrapART prezentuje i svůj manifest: „Ve víře v novou generaci tvořících umělců a přihlížejících diváků voláme ke všem mladým lidem jako k poslům budoucnosti. Chceme bojovat za svobodu svých gest proti starým zpohodlnělým silám. Hlásíme se ke všem, kteří milují bez napodobení tradic, se silou, která je nutí jednat.” (Dle skupiny TrapART „vykradeno z manifestu skupiny Die Bruecke“.)Umělecká skupina TrapART vznikla v prosinci 2012, kdy se sešli Kateřina Votočková, Andrea Waidingerová a Alexej Byček, aby našli vedoucí osobnost skupiny Romana Horáka a začali „překračovat meze vlastní trapnosti“. Člověk je pro ně exponát a ve vzniklé výstavě jej zasazují do dramatických situací. K tomu našli inspiraci v Trapných povídkách Karla Čapka.
V originální expozici se pojí hudba, výtvarné umění a dramatičnost fyzického divadla. V na sebe navazujících obrazech, které jsou inspirované tématy z Čapkových povídek, vznikají přímo na místě umělecká díla a diváci se stanou účastníky tvorby. Celý projekt je cílevědomým zkoumáním esence zvané „trapno“. „Trapno je nedílná součást vztahů, je to projev nedokonalosti. Trapno je zároveň jediné východisko, potenciál a možnost pokroku. Jak někomu vysvětlíte, že ho nemilujete? Jak je možné přijmout nevěru – anebo za jakou cenu,“ ptají se tvůrci. Ztrapnit i inspirovat se můžete již tento pátek v NoDu, anebo na dalších expozicích 19. 6. v DISKu a 20. 7. v Nakladatelství DIVUS v rámci festivalu Nultý bod.
Projekt je reálným ročníkovým představením 4. a 5. ročníku Katedry pantomimy HAMU (účinkují Kateřina Votočková, Andrea Weidingerová a Alexej Byček). Více: www.facebook.com/trapno Zdroj: KP HAMU
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr