Kráska a zvíře v Jihočeském divadle

23. 11. 2017 zprávy

Kráska a zvíře (Zdeněk Mládek, Lucie Horná). Foto Michal Siroň.

První ze dvou baletních premiér, které pro letošní divadelní sezonu připravuje soubor baletu Jihočeského divadla, je balet Kráska a zvíře. Umělecký šéf baletu JD Lukáš Slavický svěřil choreografii a režii této inscenace maďarskému choreografovi, tanečníkovi a baletnímu mistru Bélovi Kérimu Nagyovi, který působí na českobudějovické baletní scéně již od roku 2009. Česká premiéra proběhne 24. listopadu 2017 v Jihočeském divadle.

Jeden z nejznámějších francouzských pohádkových příběhů známe z mnoha různých divadelních, filmových i tanečních zpracování. Příběh obětavé lásky, která dokáže změnit i strašlivou podobu kouzlem, pokud spatříme svoji lásku ve tváři toho druhého, byl jen v Jihočeském divadle inscenován již pětkrát, poprvé v roce 1970 jako činohra před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Autorská dvojice – choreograf, tanečník a baletní mistr Jihočeského divadla Béla Kéri Nagy a režisér, scénárista a básník Tomáš Vondrovic - tento velký pohádkový příběh tentokrát vyprávějí sice beze slov, ale neméně srozumitelně.
„Když jsem od šéfa souboru dostal nabídku vytvořit celovečerní balet, velmi mne to potěšilo a zároveň překvapilo,“ popisuje choreograf a režisér. „Popravdě jsem se sám musel zamyslet, jestli jsem na tuto výzvu připraven. Když jsem se ale setkal s Tomášem Vondrovicem, který napsal libreto, velmi mne zaujala jeho hloubka a rozmanitost. Po našem setkání přišly první konkrétní nápady, jak by měla choreografie vypadat.“
Béla Kéri Nagy vytvořil pro tento svůj první celovečerní balet hudební koláž z klasických hudebních děl. Nejprve rozpracoval děj do patnácti jednotlivých obrazů a následně k nim hledal vhodné hudební motivy. V inscenaci tak zazní skladby z filmu Jméno růže (1986) Jamese Hornera (1953 – 2015), fragmenty z Faustovské (1854) a Dantovské (1856) symfonie Ference Liszta (1811 – 1886), výběr z orchestrální suity Planety Gustava Holsta (1874 – 1934), Obrázky z výstavy (1874) Modesta Petroviče Musorgského (1839 – 1881), Trio č. 2 e-moll pro housle, violoncello a klavír, op. 67 a Smyčcový kvartet č. 8, op. 110 Dmitrije Šostakoviče (1906 – 1975).
„Příběh Krásky a zvířete v Nagyově pojetí není iluzivní pohádkou ve stylu romantizujících filmových zpracování či pohádek Walta Disneye. Dějová linie, kterou vytvořil Tomáš Vondrovic, je mnohem složitější a hlubší. Zvíře není jen ztělesněním zla, je protikladem k dobru reprezentovanému postavou Krásky. Projevuje se lidsky a dobro je pevnou součástí jeho nitra. I proto si vyvolí Krásku, aby jej vysvobodila ze zvířecí podoby. Není jen děsivou stvůrou, která se na konci promění v krásného prince, ale jeho proměna je postupná. Tomáš Vondrovic používá ve svém libretu symboly. Jsou jimi čtyři živly - oheň, voda, země, vzduch - které představují čtyři zkoušky. Těmi musí Kráska projít, aby zvíře osvobodila. Tyto symboly představují vlastnosti, ze kterých se v různém poměru skládá osobnost každého z nás...,“ vysvětlují zástupci JD a dodávají: „Někteří z tanečníků jsou Nagyovými dlouholetými kolegy, mnoho členů je však v souboru baletu JD od nové sezony nováčky. Přesto se stal z takto nově složeného souboru skvělý tým, který si získal Nagyovu důvěru i při dotváření charakteru postav.“
Do titulních rolí krásky a zvířete obsadil choreograf a režisér Lucii Hornou nebo Barboru Coufalovou a Zdeňka Mládka nebo Christopha Schallera, roli krásčina otce tančí umělecký šéf baletu Lukáš Slavický. Pro spolupráci na tvorbě scény a kostýmů oslovil Lukáš Slavický Petra Siedlaczka, jehož scénografii mohli diváci v Jihočeském divadle vidět již v inscenaci Dekkadancers na jihu. Scénu dotváří světelný design Petra Baštýře, Jana Hořejšího a Bély Kériho Nagye a projekce Adama Veita.

Zdroj: Jihočeské divadlo