Martin Glaser plánuje posilovat pozici Národního divadla jako moderní kulturní instituce evropského formátu, která bude nejen místem špičkové umělecké tvorby, ale i respektovaným partnerem na mezinárodní scéně. Jeho klíčovým cílem je dokončení transformace právní formy divadla na veřejnou kulturní instituci, což umožní efektivnější financování, větší flexibilitu v řízení a lepší podmínky pro zaměstnance i umělce. Chce také posílit mezinárodní spolupráci a přivést do ND více zahraničních umělců a koprodukcí.
Martin Glaser povede Národní divadlo od roku 2028, vedení baletního souboru plánuje svěřit Máriu Radačovskému
Národní divadlo čeká významná změna. Od srpna 2028 se jeho generálním ředitelem stane režisér a dosavadní ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. Ve výběrovém řízení získal podporu odborné komise díky své hluboké znalosti fungování první scény i jasné vizi jejího dalšího směřování a manažerským zkušenostem s vedením vícesouborového divadla.
V dramaturgii plánuje rozšířit operní repertoár o klíčová díla 20. a 21. století, aktivně vyhledávat mladé talenty a zároveň iniciovat vznik nových operních a baletních inscenací. Baletní soubor by měl poskytovat dostatek příležitostí všem klíčovým členům a větší prostor dostanou i domácí choreografové, především při rozšíření repertoáru o nejmodernější trendy. U Činohry považuje za zásadní zachovat princip ansámblového divadla a skrze špičkovou a aktuální dramaturgii oslovovat nejširší diváckou obec. Zásadním tématem bude i budoucnost Laterny magiky, jejíž koncepce projde důkladnou analýzou.
Významné investice se zaměří na vybudování Servisního centra v Karlíně, které výrazně zlepší podmínky pro přípravu inscenací a provoz divadla. Součástí centra budou zkušebny ve velikosti historických jevišť, což zefektivní inscenační proces a uvolní čas na hlavních scénách pro představení.
Martin Glaser převezme vedení ND v době, kdy bude podle plánu dokončena rekonstrukce Nové scény, která přinese nové možnosti pro činoherní soubor i inovativní divadelní formy. Do srpna 2028 povede divadlo současný generální ředitel Jan Burian, který se mimo jiné zaměří na dokončení této rekonstrukce a přípravu transformace ND na veřejnou kulturní instituci.
Před Národním divadlem stojí velké výzvy, které ovlivní jeho podobu na další desetiletí. S Martinem Glaserem přichází zkušený divadelník a manažer s jasným plánem, jak propojit tradici s moderním řízením a odvážnou uměleckou vizí.
O Baletu ve své koncepci píše následující: (tato pasáž byla vypracována ve spolupráci s Máriem Radačovským)
„Baletní soubor Národního divadla pod uměleckým vedením Filipa Barankiewicze, jehož kontrakt končí v roce 2026, je bezpochyby svou kvalitou i velikostí prvním tanečním souborem v zemi. Má k tomu po všech stránkách nejlepší podmínky. Nabízí široký repertoár klasických baletních inscenací. Součástí programové nabídky jsou i tituly současného tanečního umění. Prostor pro domácí choreografy mezi tvůrci nových inscenací je zřetelně menší, než jaký dostávají tvůrci ze zahraničí. Nelze říci, že by bylo možné sledovat cestu za specifickým stylem pražského souboru, nebo nějakou vyhraněnou uměleckou vizi, jako tomu bylo například za uměleckého vedení Petra Zusky. Přesto jde o cestu, která je díky produkcím špičkových děl, mimořádně divácky úspěšná a baletní soubor se těší vysokému renomé i v zahraničí.“
Strategické cíle pro další období:
Pro vedení baletního souboru počítám s jedním z mých nejbližších spolupracovníků v NdB – Máriem Radačovským. Společně jsme ve shodě, že hlavním úkolem bude směřovat soubor k evropské špičce jak z hlediska kvality tanečního ztvárnění, tak z hlediska hloubky a komplexnosti interpretace zejména sólových rolí. Klíčový při tom zůstane fakt, že půjde i nadále o budování souboru, jako zásadní hodnoty evropské divadelní kultury.
Tento úkol bude přirozeně naplňován postupnými kroky. Vzhledem k dostatečné velikosti souboru dojde v první řadě k zhodnocení efektivity jeho struktury tak, aby se jeho klíčoví členové dostávali dostatečně často na jeviště a stali se atraktivními tvářemi souboru. Při tvorbě dramaturgických plánů bude brán zřetel na to, aby všichni členové souboru měli dostatek příležitostí k uměleckému růstu. Zároveň bude třeba vytvořit takové (především finanční) podmínky, aby byl soubor Baletu ND při angažování zejména sólových tanečníků konkurenceschopný v mimořádně kompetitivním a vysoce propojeném mezinárodním prostředí.
Plánujeme výrazně rozšířit dramaturgický záběr souboru. Aktuální rozsah klasického repertoáru zahrnuje většinu stěžejních titulů. Při jeho postupné obměně budeme dbát na rozšíření choreografických pohledů, včetně razantnějších verzí současných tvůrců, které mohou být velmi atraktivní pro tu část publika, která by ke klasickému baletu hledala cestu obtížněji.
Předpokládáme výrazně vyšší podíl současného tanečního umění. Balet Národního divadla by měl mít ambice vytvářet velké původní celovečerní inscenace. Mnohem větší prostor, než doposud vytvoříme pro domácí tvůrce, mezi které bychom rádi počítali i členy tanečního souboru v rámci budování jejich druhých kariér. Inscenace hovořící nejsoučasnějším tanečním jazykem by se měly stát pevnou součástí repertoáru Nové scény.
Na základě vlastních vynikajících zkušeností plánujeme vytvořit juniorský balet jako součást baletního souboru. Tato platforma umožní start profesionální taneční kariéry nejmladší generaci a bude přirozenou mezifází před případným (a žádoucím) angažováním do hlavního souboru. Existence juniorského baletu vytváří choreografické příležitosti pro nastupující generaci tvůrců, včetně těch, kteří jsou již členy hlavního 9 souboru. Generační spřízněnost pak programově otevírá dveře k tanečnímu umění nejmladší generaci diváků.
Koncepce rozvoje Národního divadla pro období let 2028–2034 – Martin Glaser
Zdroj: Národní divadlo