Mezinárodní Den tance se bude slavit potřetí v České republice, potřicáté ve světě

Už od ranních hodin se 29. dubna začne tančit po celé České republice. Tanec slaví poslední dubnovou neděli svůj svátek po celém světě již potřicáté, u nás se tato tradice zavedla díky iniciativě Vize tance v roce 2010 a už v loňském roce se české taneční oslavy řadily k těm nejaktivnějším. Letos se zapojilo na 50 tanečních škol, studií, divadel či souborů v celkem 28 českých a moravských městech. Náplň je velmi různorodá. Otevřené lekce argentinského tanga, stepu, egyptských břišních tanců, baletu, španělského flamenka nebo populární zumby nabídnou např. pražská taneční studia Naboso, Caminito, InDance, Flamenkería, Centrum stepu a tance Fourtaps a řada dalších.
Velmi nás těší stále rostoucí zájem o společné taneční oslavy, do kterých se zapojují všechna města se svým vlastním programem, který si sami sestavují a organizují“ říká koordinátorka celé akce Petra Kašparová za o.s. Vize tance a dodává: „Mezi nejaktivnější města patří určitě Třinec, kde se tančí již od 9 hodin ráno a pestrý program končí až ve večerních hodinách, v Lanškrouně se v různých tanečních formacích sejde na nádvoří zámku až 200 tanečníků, aby si zatančili společnou choreografii, tančí se ale také tradičně ve Valašském Meziříčí, Žamberku, Ostravě, Plzni, Domažlicích a dalších 20 městech.
Námět na společnou choreografii flashbomb sestavila skupina Dance2XS a prostřednictvím sítě Facebook se ji mohou naučit všichni, aby si ji 29. dubna mohli zatančit společně. V Praze to bude na piazzetě Národního divadla, kde taneční happening vypukne již ve 14 hodin. Programem v rytmu swingu, flamenca, stepu a dalších tanečních žánrech bude již tradičně provádět herečka a performerka Anna Polívková. Připravena je také tombola, piknik a hrátky pro děti.
Ve večerních hodinách se v Praze uskuteční také několik tanečních představení, např. v Divadle Archa uvede skupina VerTeDance taneční inscenaci Simulante bande – dialog zdravého a fyzicky handicapovaného člověka. Ve Studiu Alta se v rámci večera TO BUDE TANEC! představí herecké osobnosti jako Taťána Medvecká či Anna Polívková, jež v krátkých skečích „odtančí“ svůj pohled na tanec, a v parku na Vítkově nad vojenským historickým ústavem můžete od 21 hodin shlédnout site specific projekt Suna no onna skupiny Nanohach.
Díky spolupráci s Auto*matem se i letos podařilo vytvořit podrobnou taneční mapu Prahy, naleznete na ní všechna místa, kde se v Praze 29. dubna bude tančit. Mapa je ke stažení na www.vizetance.cz a k dispozici také na všech místech, kde se bude tančit.

Autorem letošního Provolání k Mezinárodnímu dni tance je významný současný belgický tanečník a choreograf Sidi Larbi Cherkaoui, jehož unikátní představení Sutra, na kterém spolupracoval s tibetskými mnichy, mohli diváci v ČR zhlédnout během loňského ročníku festivalu Tanec Praha:

Oslavujme nekonečnou choreografii života V průběhu času, v průběhu věků to nejtrvalejší, co máme, je patrně umění. Dalo by se říci, že lidstvo zanechává svým dědicům jedině umění – stavby, knihy, obrazy či hudbu. Nebo také pohyb či tanec. Proto je pro mne tanec tou nejsoučasnější, tou nejaktuálnější historickou lekcí – tanec je totiž neustále ve styku s bezprostřední minulostí a probíhá výlučně v přítomnosti. Navíc kupodivu tanec nezná, na rozdíl od tak mnoha uměleckých žánrů, hranice. I když se některé slohy pokoušejí vymezit svůj rámec nebo v nějakém rámci pracovat, pohyb života, jeho choreografie a jeho potřeba neustálé změny rychle nabývají vrchu a umožňují prolínání nejrůznějších stylů. Vše se samozřejmě propojuje se vším a tanec se zabydluje pouze v prostoru, do něhož patří – v neustále se měnící přítomnosti. Domnívám se, že tanec je jednou z nejupřímnějších výrazových forem, kterou bychom měli láskyplně chránit. Když totiž lidé tančí, ať už v baletním představení, při zápolení hip-hopu, na nějakém současném undergroundovém představení nebo prostě na diskotéce, uvolňují se a jenom zřídka se tam projevují nějaké lži, jen vzácně si tam lidé nasazují masky. Lidé o sobě neustále uvažují, ale když tančí, jejich reflexe se patrně týká bezprostřední upřímnosti. Když se pohybujeme jako všichni ostatní, když se pohybujeme s ostatními a když se díváme, jak se ostatní pohybují, můžeme nejlépe pochopit jejich emoce, vžít se do jejich myšlenek a propojit se s jejich energií. Možná právě v takové situaci je nejzřetelněji poznáme a pochopíme. Představuji si taneční představení jako oslavu koexistence, kdy poskytujeme a vytváříme prostor a čas jeden pro druhého. Na to až příliš často zapomínáme, leč základní krása představení spočívá v konvergenci mnoha lidí, kteří sedí vedle sebe a všichni prožívají týž okamžik. Není v tom nic soukromého: představení je kromobyčejně společenská zkušenost,. Všichni se shromažďujeme kvůli tomu rituálu – to je naše pouto spojující nás s představením, pouto spojující nás se stejnou přítomností. Proto v roce 2012 přeji všem mnoho tance. Ne snad aby zapomněli na problémy z roku 2011, naopak, aby se pokusili s nimi tvůrčím způsobem vypořádat, aby se pokusili kolem nich tančit. Aby přišli na způsob, jak se vzájemně a zároveň se světem propojit, abychom se propojili s životem jako s částí jeho nekonečné choreografie. Tančeme, abychom našli upřímnost, abychom ji předali dál, abychom ji reflektovali, abychom ji oslavovali. Sidi Larbi Cherkaoui

Oslavy Dne tance koordinuje po celé ČR od roku 2010 Vize tance – Národní iniciativa pro podporu současného tance a interdisciplinárních umění. Více info na www.vizetance.cz/den-tance

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

listopad 2019

Po Út St Čt So Ne
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: