Musica Florea a Hartig Ensemble: Premiéra opery Muzio Scevola
zprávy
První premiéru už dílo za sebou má, proběhla 8. června na německém festivalu Händel Festspiele v Bad Lauchstädtu. Inscenace totiž vznikla ve spolupráci s tímto festivalem, který seznamuje diváky s více i málo známými díly tohoto plodného skladatele. Tři vyprodaná představení přijalo německé publikum v historickém Goethově divadle velmi vřele. V Praze bude zatím opera uvedena jen jednou: 2. července na Letní scéně HAMU (nádvoří Lichtenštejnského paláce, Malostranské náměstí 13.). Inscenaci Musica Florea uvádí v zázemí svého převozního barokního divadla Florea Theatrum. Představení začíná ve 21 hodin. Hlediště je pod širým nebem, diváci by se tedy měli vybavit i teplejším oblečením a případně pláštěnkami.
Opera je dílo tří různých autorů. Z trojice je široké veřejnosti nejznámější jméno G. F. Händela. Ten je autorem třetího aktu tohoto díla. „Druhý akt zkomponovaný Bononcinim je však srovnatelný a v mnoha ohledech ani Amadei s prvním aktem nezůstává pozadu,“ ujišťuje Marek Štryncl, který se tvorby zhostil jako umělec i jako muzikolog. Händelova část již několikrát provedena byla, celá opera ovšem nikoli, takže neexistují ani její kompletní nahrávky.
Náročná cesta k cíli
Rekonstrukce hudebního materiálu připomínala v tomto případě detektivní práci. Na radu českých muzikologů se Marek Štryncl obrátil na německé odborníky a získal tip, partitura opery by mohla být uložena v Londýně. „Ale nebylo jasné, jestli budou kompletní, snad jen árie bez recitativů… Nakonec se o našem záměru provést operu jako celek dozvědělo vedení festivalu Händel-Festspiele a nabídli pomoc. Objednali digitalizaci těchto nejstarších pramenů z Londýnského archivu a poslali mi ji ke zpracování – ke spartaci,“ vysvětluje Štryncl. Dvě partitury z dvacátých let 18.stoleti bylo možné spojit a spartaci, tedy vytvoření jedné výsledné partitury z několika zdrojů, se podařilo. Libreto pak náhodně vypátral překladatel při rešerších na internetu. Značný podíl na celé realizaci má předseda České Händelovy společnosti Pavel Polka.
Tanec neodmyslitelnou součástí
K barokní opeře tanec neodmyslitelně patří. „Bohužel tato zvláštní inscenace, kde každé jednání psal jiný skladatel, neobsahovala vůbec žádnou typickou taneční hudbu jako takovou,“ říká choreografka Helena Kazárová. „Nicméně každé jednání je uvedeno několikadílnou předehrou. Po dohodě s režisérem jsem tedy využila některé části těchto ouvertur a taneční dění slouží jako lehce alegorický vstup do dalšího jednání. Roztančili jsme i závěrečný sbor, jak bývalo v té době zvykem.“
Tanečníci jsou součástí dramatických scén ve všech aktech. „Lorenzo Charoy je zvyklý pracovat tempem přípravy činoherní inscenace, které je pomalejší. Taneční zkoušky jsou intenzívnější, ale kratší… Nicméně tu byl vzájemný respekt k práci toho druhého a atmosféra byla velmi dobrá,“ uzavírá choreografka.
O kom je řeč: hrdinný obránce římské republiky Gaius Mucius
Hlavní postavou je hrdina římské tradice. Gaius Mucius Scaevola, jak zní přepis jména z latiny (zatímco Muzio Scevola je italská varianta) byl legendární hrdina starověkého Říma, známý svým pokusem o zavraždění uzurpátorského krále Larse Porsenny, který chtěl dobýt římskou republiku. Příběh se traduje kolem roku 508 – 503 př. n. l. Porsenna obléhal město, v němž byla čerstvě vyhlášena republika po svržení krále Tarquinia, který právě ve spojenectví s Porsennou hledal cestu ke znovuzískání vlády. Porsenna požadoval, aby se Řím podrobil nadvládě Etrusků. Mladík Gaius z rodu Muciů se přihlásil, že Porsennu zabije. Podařilo se mu proniknout do králova ležení za řekou Tiber, omylem však probodl místo krále jeho pobočníka, byl zatčen a předveden před krále. Porsennovi hrdě řekl, že je pouze jedním ze tří set mladých Římanů, kteří přísahali, že se jeden po druhém pokusí nepřátelského vladaře sprovodit ze světa.
Na důkaz svých slov vložil mladík pravou ruku do ohně a držel ji tam, aniž by dal najevo bolest. To krále Porsennu ohromilo, obdivoval mladíkovu statečnost a začal se i obávat o svůj život. Zajatce propustil a posléze odtáhl od římských bran. Válka nakonec skončila po dalších hrdinských činech Římanů usmířením. Mucius získal přízvisko Scaevola – levoruký a jako vzor mužnosti a statečnosti se stal námětem mnoha literárních i výtvarných děl. Příběh sice historicky doložitelný není, ale my jsme díky Římanům bohatší o úsloví „dát ruku do ohně“.
Námět je sice hrdinský, ale operní pojetí je volnější. Scénu s dobýváním Říma, Muciem Scaevolou a králem Porsennou mohli diváci zaznamenat už v opeře Costanza e fortezza J. J. Fuxe, kterou Musica Florea a Hartig Ensemble uvedly v roce 2015. Tehdy bylo pojednáno velmi slavnostně a skutečně barokně hrdinsky, tentokrát je vše více odlehčené, jakoby v nadsázce (Scaevola kupříkladu probodává místo Posenny jen jeho plášť…). „Tomuto pojetí dobře rozuměl režisér Lorenzo Charoy a já jsem tomu také přizpůsobila svou choreografii,“ doplňuje Helena Kazárová, „Jak se skladatelé předháněli, tato opera obsahuje také podle mého soudu více hudebně odlišných árií, velmi virtuózních.“
Barokní divadlo pro všechny smysly
Dílo je velmi hudebně různorodé, diváci se tak rozhodně nudy bát nemusí. Původně opera trvala tři hodiny, ale tvůrci ji zkrátili tak, aby v současném provedení měla jen jednu pauzu, a ne tři samostatné části. Jde o velkou výpravnou inscenaci se sedmi pěvci a šesti tanečníky. Na scéně barokního divadla Florea Theatrum diváky čeká ručně malovaná scéna Jiřího Bláhy a kostýmy Romana Šolce, který patří k našim předním kostýmním výtvarníkům a také ke stálým spolupracovníkům souborů Musica Florea a Hartig Enseble.
Zdroj: Musica Florea
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Labutí jezero – Čím víc motivů, tím víc nezdarů
kritiky -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 35 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 37 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 38 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 39 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 53 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 55 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?