Národní divadlo moravskoslezské a pocta Cunninghamovi
zprávy
„Ostrava neboli ‚československý Pittsburgh‘ možná bylo hornické město, ale mělo slušné staré divadlo (i když naléhavě volající po opravě) přímo naproti dobrému hotelu s vanami u každého pokoje, s horkou vodou, fungujícím výtahem a obstojnou restaurací – vším, co může učinit unavené tanečníky šťastnými. Ale pro ty, kdo tam žili, byla Ostrava neutěšeným místem. Během dne nebyla v obchodech elektřina – stejně tam nebylo vlastně co kupovat, dokonce ani časopisy ne. Naše maskérka v divadle obdivovala kvalitu našich papírových kapesníčků a líčidel. V ostravském programu se z nás, žen, najednou staly Slovanky: jmenovaly jsme se Brownová, Farberová, Hayová, Lloydová a Neelsová. Vážně legrace!“ (Z knihy Carolyn Brown Chance and Circumstance: Twenty Years with Cage and Cunningham.)
Skupina Merce Cunningham Dance Company na svém světovém turné v roce 1964 vystoupila v Československu dvakrát. Ansámbl přicestoval do Prahy 21. září 1964 z Helsinek. Následujícího dne se skupina představila publiku v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (dnešní Stromovka) a 23. září na besedě v pražském Divadle hudby. Dne 24. září 1964 odletěli do Ostravy, kde ještě týž den vystoupili v budově Divadla Zdeňka Nejedlého, dnešním Divadle Antonína Dvořáka: „Pozorovat po očku reakce běžných divadelních návštěvníků bylo velmi zajímavé. Bylo jasné, že mnozí z nich nečekali tento styl produkce a byli tím takříkajíc zaskočeni. Někteří byli tak trochu v šoku, neboť byli konsternováni nemelodickou hrou na klavír a drsným zacházením s tímto nástrojem. Po produkci nastalo nejdřív napjaté ticho a až po delší odmlce se publikum přece jenom nesměle roztleskalo. Nebyl to klasický balet se všemi jeho atributy a piruetami. To očividně některé diváky vyvedlo z míry. V hledišti byla zastoupena jak mladší, tak starší generace,“ vzpomíná akademický malíř a grafik Eduard Ovčáček. Druhý den pak skupina odcestovala na vystoupení do Varšavy.
Cílem současného projektu je uspořádat ojedinělé představení jako vzpomínku na tato výjimečná vystoupení amerických umělců v roce 1964. Merce Cunningham Dance Company, ve které působili a účinkovali také hudební skladatel John Cage a výtvarník Robert Rauschenberg, vystupovala v Československu. Pro mnoho umělců, zvláště hudebníků a skladatelů, měla tato vystoupení klíčový význam. Dalo by se říci, že úzká spolupráce Petra Kotíka s Johnem Cagem (která pokračovala až do Cageova úmrtí v roce 1992) má svůj počátek právě v jejich pražském vystoupení. Před padesáti lety tato vystoupení znamenala první živé setkání s nejnovějšími proudy soudobého performativního umění v tehdejším Československu.
Autorem choreografie bude bývalý člen Merce Cunningham Dance Company Daniel Squire. Na jevišti se kromě něj představí Nicole Morel – bývalá sólistka Ballett am Rhein Düsseldorf pod uměleckým vedením Martina Schläpfera – a členové baletu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě (Isabelle Ayers, Giordano Bozza, Macbeth Konstantin Kaněra, Nicole Morel, Brígida Pereira Neves, Markéta Pospíšilová, Filip Staněk, Barbora Šulcová a Patrick Ulman).
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Zemřel Milan Sládek, průkopník slovenské pantomimy
zprávy -
Scales - Taneční performance, která zkoumá propojení člověka a technologií
zprávy -
Šeherezáda se na prkna Národního divadla vrací po padesáti letech, tentokrát v podání Maura Bigonzettiho
zprávy -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze -
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
recenze
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
včera
pierrot_le_fou
Romane, moc díky za tu první reakci. Cením si na ní zejména toho, že se pokouší otevřít prostor k rozmluvě o věci jako…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 7 dny
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 7 dny
Petr K.
To je dost trapný pokus otočit co jsem napsal přesně naruby. Realita je, že svět je přeplněn zajímavým obsahem a kdo se…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 7 dny
Roman Zotov-Mikshin
Jojo… znáte ten vtip?Starý včelař umírá a všichni blízcí jsou kolem něho a ptají se: ty jsi tak starý a moudrý, řekni…
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 7 dny
Petr K.
On tenhle pohled na kritiku občas bývá prezentován jako konec umělecké kritiky, protože krom jiného znamená, že recenze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 8 dny
Roman Zotov-Mikshin
Preference, vkus recenzenta tím pádem přináší obrovské omezení samotné kritice - dekódování umění probíhá jen skrze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
Hana Polanská
Je škoda, že v článku není uvedeno, kdo za tím štěstím, že máme Hamiltona (a nejen jeho, ale i další dědice a ikony…Jakákoli jedinečnost. Julyen Hamilton zase v Praze