
V komponovaném večeru budou uvedena tři umělecká díla, pro která jsou stěžejní sdělení, jež tvůrci vyjadřují výhradně tancem či divadelním pohybem. Ten je podpořen silnou vizuální stránkou (ať už je to jednoduše pojatá scéna či promyšlené kostýmy) a hudbou. Autoři choreografií se vymaňují z běžné produkce dnešní české taneční scény tím, že se zaměřují na fyzikalitu a symbol (především v pohybovém slovníku a částečně i kostýmech). Jejich tvorba je podložena poučeností vrcholných děl minulosti (Palo Kršiak: Eros), změnou myšlení dnešního světa v astrální rovině (Šimon Kubáň: 2nd Chapter) a hledáním jednoduchosti a přesnosti fyzického výrazu (Nikol Šneiderová: Intelektuál).
Právě preciznost, jednoduchost výpovědi, jasnost tématu, údernost s apelem na intelektuálně zaměřeného diváka, důraz na pohybovou analýzu, výzkum pohybu nebo silný vizuální obraz, hrají podle tvůrců v novém projektu důležitou roli. „Název Occamova břitva je myšlen čistě symbolicky. Vybrala jsem ho především na základě kritérií, která požadujeme od nové generace choreografů,“ vysvětluje Hana Polanská Turečková. „Jde o princip logické úspornosti, který apeluje především na přesnost a na podíl rozumu v kreativní práci. Jeho záměrem je osekávat při výstavbě uměleckého díla méně důležité či zbytečné prvky a zbavit jej všeho, co do něj nepatří – je to signál – jasná message. Byla by přece škoda přes hluk neslyšet samotnou píseň!“ Zdroj: PKB