Okno choreografa Joa Strømgrena poprvé v komorním Divadle „12“
Norský choreograf, režisér, scenárista a filmový tvůrce Jo Strømgren vytvořil se souborem baletu Národního divadla moravskoslezského komorní taneční fantazii s názvem Okno. Vznikala v posledních měsících a choreograf tvořil výslednou podobu díla přímo s tanečníky souboru. Světová premiéra je v sobotu 18. května v Divadle „12“, zároveň jde po šesti letech existence malého divadla o první baletní dílo vytvořené pro tento prostor. „Pro své inscenace rád vytvářím takové malé autonomní ,světy‘, do kterých diváci mohou vstupovat, a to se v Divadle ‚12‘ v inscenaci Okno myslím podařilo,“ říká. Okno do duše, okno v pokoji, okno do světa….
Okno (Rei Masatomi a Laura Moreno Gasulla).
Okno sleduje šest postav, přičemž v centru pozornosti je především jedna – dívka s violoncellem (tančí Laura Moreno Gasulla). „Okno se dotýká lidských životů a lidství jako takového a zároveň se v něm snažím reflektovat současný svět. Když sledujeme jednu z postav, která prožívá osobní dilemata a je blízko duševnímu zhroucení, zjistíme, že podobný stav napětí a nejistoty prožívá v této době téměř každý. Pokud se mi povede alespoň částečně diváky vtáhnout a přimět k zamyšlení, budu šťastný,“ říká Jo Strømgren.
„Okno je abstraktní počin, sled obrazů, kterým chceme u diváků vyvolat různé asociace a emoce. Chtěl bych, aby se při jeho sledování zamysleli, nacházeli propojení s vlastními životy, něco si z něj zapamatovali," přibližuje uznávaný norský tvůrce. Hudební doprovod je velmi sugestivní – choreograf vybral a namixoval fragmenty šesti suit pro sólové violoncello od Johanna Sebastiana Bacha. „Jeho tvorba mne naprosto fascinuje, a když jsem doma v Norsku, dokážu hodiny hrát na klavír jen Bachovy skladby. Přemýšlel jsem nad tím, jak této hudbě vdechnout život a jak využít princip ‚tématu a variace‘, které se v ní objevují. Ale ačkoli hudba dává představení určitou vnitřní strukturu, objevují se v něm i další důležité aspekty: Co můžeme vidět skrze okno? Okno do pokoje, světa, duše, nebo do sebe sama…,“ rozvádí k výběru hudby a k tématu své inscenace Jo Strømgren a pokračuje: „Bachovy suity jsem ještě pro žádný projekt nepoužil a zvuk violoncella vnímám jako nejbližší lidskému hlasu. Navíc mi jako nástroj svým vzezřením připomíná lidskou postavu, což nás přivádí zpět k motivu lidství. Použil jsem různé věty z více suit a navzájem je propojil zvukovou krajinou. Cítím v nich nevyřešená dilemata, otázky, jednoduše život.“
Na violoncello hraje v nahrávce norský virtuos Truls Olaf Otterbech Mørk. Jo Strømgren vytvořil také scénu, světelný a zvukový design. Kostýmy navrhla Bregje van Balenová a celá výprava neodkazuje k žádnému určitému období.
Balet je uváděn v koprodukci se souborem Jo Strømgren Kompani (Norsko). Strømgrenovu práci už ostravští diváci jednou viděli – na hudbu Gustava Mahlera vytvořil před třemi lety inscenaci Mahlerovy vzpomínky, ta se hrála ve velkém Divadle Jiřího Myrona.
Zdroj: NDM
