
Program představí to nejlepší z repertoáru souboru Chorea Historica - tance a hudbu pozdního středověku a rané renesance z tzv. Bruselského rukopisu z 15. století a z dílny tanečních mistrů Domenica da Piacenza, Guglielma Ebrea. Na ně navážou videoukázky tanců vrcholné renesance italské a francouzské provenience (Cesare Negri, Fabritio Caroso, Thoinot Arbeau) i barokních tanců, které nastudovala Kateřina Klementová. První půli uzavřou tance měšťanského baroka, komické etudy tančené na malých divadelních scénách v 1. polovině 18. století (Gregorio Lambranzi).
„Druhá část, Salón vlastenecký, přiblíží atmosféru vlasteneckých domácích dýchánků, kde se nejen hovořilo o politice, poezii, hudbě a umění vůbec, ale hlavně se hrálo, zpívalo a tančilo především na českou notu. Leitmotivem druhé půle bude Česká beseda, originální česká čtverylka z roku 1862, složená z našich původních národních tanců a písní. Jejímu vzniku napomohl Jan Neruda, sám vášnivý tanečník a propagátor české hudby a tance. Myšlenku podporoval i Bedřich Smetana (autor mnoha známých českých polek), který se aktivně zúčastnil prvního veřejného předvedení v Konviktu 11. 11. 1863 spolu s Janem Nerudou. O dva měsíce později už Českou besedu tančilo na Žofíně 144 párů,“ dodává autorka této taneční scény a nástupkyně Evy Kröschlové Kateřina Klementová.
Pedagožka, tanečnice, choreografka a taneční teoretička docentka Eva Kröschlová (1926) je držitelkou Zvláštní ceny Kolegia pro udělování cen Thálie za rok 2014. Je to její pedagogická činnost na poli historického tance, která k tomuto uměleckému oboru přivedla desítky zájemců - po více jak 25 let byla lektorkou tanečních tříd Mezinárodní letní školy staré hudby v Kroměříži a ve Valticích. V padesátých letech tančila se svými studenty z DAMU v souboru Noví pěvci madrigalů pod vedením Ladislava Venhody. V devadesátých letech pracovala se souborem historického tance La Fiamma a v roce 2000 založila soubor historického tance Chorea Historica. Jako jeho umělecká vedoucí vytvořila ve spolupráci s různými hudebními ansámbly mnoho celovečerních představení, např. Písně a tance před branami renesance (premiéra na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl 2003).
Na dotaz, kterého svého divadelního počinu si nejvíc cení, Eva Kröschlová řekla: „Zakládám si na tom, že jsem výuku jevištního pohybu zbavila vlivu taneční výchovy. Poučením z herecké výuky Radovana Lukavského, sledováním zkoušek několika režisérů, na jejichž inscenacích jsem pohybově nebo tanečně spolupracovala – nejvíce u Otomara Krejči, a také studiem knih zahraničních kolegů, stážemi a návštěvami divadelních škol a konferencí jsem se snažila tento obor postupně zdokonalovat. Dále jsem na DAMU zavedla výuku rytmiky vycházející z tzv. Schulwerku Carla Orffa. Na studiu původních pramenů jsem založila výuku historických tanců – nejen na DAMU, ale i na kurzech staré hudby. Domnívám se, že výsledky v těchto třech oborech vedly k mému navržení na Cenu Thálie."
Vstupenky zde.
Zdroj: Chorea Historica
Josef Herman
Milé dámy,papír, net, podcast, blog a cokoli dalšího si vymyslíte, to jsou přece jen média sloužící komunikaci v té…
Přestat se zdržovat nesmysly aneb Co s kritikou v éře nových médií