
Název díla odkazuje na závěrečné rčení v pohádkách: „A žili šťastně, dokud neumřeli.“ „Tahle věta se používá v pohádkách v návaznosti na milostné vzplanutí. Člověk by řekl, že to dnes nikdo nemůže brát vážně,“ vysvětluje Petr Tyc a dodává: „Jenže romantická představa lásky, která má šťastný konec, je velmi zakořeněná. Fakt, že je realita jiná, vytrvale vytěsňujeme,“ uzavírá.
Dílo se pohybuje na pomezí žánrů současného tance a divadla a vystupují v něm tři interpreti: laureátka ceny Taneční inscenace roku 2017 Tereza Hradilková, Lenka Kniha Bartůňková a Radim Peška. Hudbu složil Tomáš Procházka a autorem světelného designu je Jan Komárek.
Petr Tyc vystudoval klasický tanec na pražské Taneční konzervatoři a choreografii na Hudební fakultě Akademie múzických umění u Pavla Šmoka. Své vzdělání dále rozvíjel studijním pobytem u Merce Cunninghama v New Yorku aj. Působil jako tanečník v Pražském komorním baletu a v Londýně. Spolupracoval zde se slavnými choreografy, jakými jsou Jiří Kylián, Gerhard Bohner aj. Od roku 1994 působí jako nezávislý choreograf, tanečník a pedagog.
Zdroj: Tanec Praha
Josef Herman
Milé dámy,papír, net, podcast, blog a cokoli dalšího si vymyslíte, to jsou přece jen média sloužící komunikaci v té…
Přestat se zdržovat nesmysly aneb Co s kritikou v éře nových médií