Mourad MEZROUKI: Každý umělec je hrdý na své umění. Každý umělec hájí umění, jež ho při prvním setkání hluboce poznamenalo. Přinášelo, co hledal a ztratil a co by vášnivě rád sdílel s ostatními... Je to odezva hlasu, nalezeného rukopisu, interpretace textu, předkládaného lidstvu, je to hudba, bez níž nás vesmír nedokáže oslovit, je to pohyb nabízející půvab. Pyšním se tancem jako tanečník a choreograf. Jsem tanci hluboce vděčný, protože mi dal velkou šanci. Jeho ušlechtilá disciplina se stala mou etikou. Díky tanci den co den objevuji svět.
Tanec je důvěrně můj víc než cokoliv jiného, denně mne povzbuzuje jeho specifická energie a velkorysost. Poetičnost tance mě uklidňuje.
Mohu tvrdit, že bez tance bych nebyl? Bez schopnosti se vyjadřovat, kterou mi tanec poskytl? Bez jistoty, dané mi tancem, že dokážu překonat strach a vyhnout se slepým uličkám?
Díky tanci jsem pochopil krásu a složitost světa, stal jsem se občanem, zvláštním občanem, který při každém novém setkání znovu objevuje zákonitosti, který se nezpronevěřuje kultuře hip-hop, jež přetváří negativní síly na pozitivní.
Tanec mě denně naplňuje hrdostí. Avšak zároveň s touto hrdostí jsem hluboce zneklidněn. Část mládeže z chudinských čtvrtí ztratila orientaci, ztratila schopnost v životě snít. Ta mládež vyrůstá ve frustraci a v neustálém napětí. Jsem jako ti mladí... Všichni jsme jako oni. Snad víc než ostatní bych si přál pomoci jim svým příkladem k lepšímu životu.
Což bohatost každého jednotlivce neobohacuje celou společnost?
Kultura spojuje lidi víc než veškerá slova. Buďte odvážní, riskujte. Pak navzdory překážkám a nenávisti, jimž budete nepochybně vystaveni, budete neustále vnímat krásu světa, jako jsem já vnímal tanec. Díky své zcela mimořádné síle, odstraňující společenské rozdíly i rozdíly dané naším původem, zachovává tanec pouze pohyb těl v jejich prosté lidskosti lidských bytostí, které se vracejí ke svému prostému a zároveň jedinečnému i společnému výrazu.
Dovolte, abych zakončil slovy René Chara, která mi každodenně připomínají, že nesmíme nikomu dovolit, aby nás uvěznil v předepsaných rolích:
„Vynuť si svou šanci, uchop své štěstí a jdi za svým rizikem. Když tě lidé budou vídat, zvyknou si.“
Tak to zkuste, chybujte a začněte vždy znovu, ale především- tančete, nikdy nepřestaňte tančit! Mourad Merzouki
překlad Dagmar Steinová Mourad MERZOUKI se narodil v roce 1973 v Lyonu. V sedmi letech začal navštěvovat kurzy bojového umění a cirkusových disciplin, v patnácti letech se setkává poprvé s hip-hopovou kulturou a tak objevuje tanec.
Rychle se rozhodl vytvořit novou formu street artu a zároveň experimentovat s různými tanečními styly, zejména choreografů Maryse Delente, Jean-François Duroure and Josef Nadj.
Tato bohatá zkušenost ho přivedla k touze uskutečňovat vlastní umělecké projekty, propojující hip hop s dalšími druhy umění. Tak v roce 1989 vytváří spolu s Kader Attou, Eric Mezino and Chaouki Saïd svou první uměleckou společnost ‘Accrorap’. V roce 1994 uvede během Lyon’s Biennial Dance Festival představení “Athina”; jež sklidilo triumfální úspěch, který otevřel stret dance dveře na renomovaná jeviště.
Cesty Merzoukiho vedly do nepoznaných území, kde tanec může být mocným prostředkem komunikace. S cílem rozvíjet svůj vlastní umělecký styl založil v roce 1996 vlastní uměleckou společnost “Käfig”. Ta od ledna 2006 sídlí v Espace Albert Camus v městě Bron poblíž Lyonu. V roce 2009 zakládá v Bronu centrum pro vývoj současného tance pod názvem “Pôle Pik”.
V červnu 2009 byl Mourad Merzouki jmenován ředitelem Národního choreografického centra města Créteil - Val de Marne. Tam pokračuje v rozvíjení svých projektů s důrazem na otevřenost vůči světu a rozličným stylům a žánrům. Za 18 let vytvořil tento choreograf 22 inscenací, a jeho společnost odehraje v průměru 150 představení za rok po celém světě. Zdroj: Vize tance