Povídky v Jihočeském divadle

18. 3. 2016 zprávy

V Jihočeském divadle v Českých Budějovicích se dnes 18. března 2016 uskuteční premiéra komponovaného večera s názvem Povídky, v rámci kterého představí své choreografie tři umělci - Ole Kristian Tangen, Jan Kodet a Attila Egerházi.
Večer otevře choreografie …a zmizeli norského tvůrce Ola Kristiana Tangena, který o svém díle říká: „Jednu věc máme všichni na světě společnou. Všichni jednou zažijeme nějakou formu odloučení. Můžeme být odloučeni od druhého člověka nebo se můžeme jednoduše odcizit sami sobě, a pak už najednou nepoznáváme ani sami sebe. Častokrát pociťujeme, že tvoříme skupinu nebo společnost. Ale jsme opravdu spolu, nebo jsme jen vedle sebe a vlastně sami? Vždy chceme předvídat, co je před námi, ale odloučení nás většinou zastihne nepřipravené. Jakým výzvám čelíme, když nastane nějaký druh odloučení? Odcizíme se sami sobě a necháme všechny ostatní, včetně sebe samých samotné? Oddělíme se od kolektivu?“
Jan Kodet ke své choreografii Řekni sýr dodává: „Fotoateliér je vybaven moderní citlivou zábleskovou osvětlovací technikou, tedy vším, co je třeba k zachycení vašich životních okamžiků. Stačí zapózovat.“
Poslední taneční kompozici večera s názvem Kresba v písku vytvořil šéf baletního souboru Jihočeského divadla Attila Egerházi. „Proces práce choreografa znamená převážně kresbu pohybů v prostoru prostřednictvím lidského těla. Pohyby, tak jak se objevují, s následujícím pohybem zase mizí. Z toho důvodu je taneční umění uměním okamžiku, uměním přítomnosti. Abychom mohli žít život jako ,umělci života‘, musíme být připraveni žít v přítomnosti. Přítomnost je pro nás jedinou realitou. Minulost již neexistuje stejně tak jako budoucnost. Hlavní roli v mém baletu hraje přechod momentu a přechod do různých fází života. Jak se z přítomnosti v momentě stává minulost a jak se náš život stává historií a odplyne pryč. Čas plyne a náš život a okamžiky z našeho života plynou s ním. Prožít život znamená v určitém smyslu kreslit obrazy do písku, které jsou pak pomalu, někdy rychle, smeteny vánkem času. Každý významný moment našeho života, vůně, barva, pocit, smích i slzy, dotek, tvář, tvar, zvuk, obraz, polibek, objetí, láska a celý život, to vše časem zmizí. Vše, co se zrodí a je stvořeno v hmotném světě, který je jevištěm dramatu našich životů, vše jednou zmizí a je jen otázkou času kdy…,“ vysvětlil Egerházi.

Zdroj: Jihočeské divadlo