Pražský komorní balet uvede v neděli 5. října premiéru představení 3 české kvartety

Pražský komorní balet uvede v neděli 5. října premiéru představení 3 české kvartety

Pražský komorní balet uvede v neděli 5. října premiéru představení 3 české kvartety

Pražský komorní balet si jako první premiéru letošní sezony připravil triptych s názvem 3 české kvartety. Tři choreografie tří renomovaných autorů různých generací – Pavla Šmoka, Mária Radačovského a Hany Polanské Turečkové – na hudební předlohu tří významných českých skladatelů. Premiérově se chystá soubor nový komponovaný večer uvést v neděli 5. října ve Stavovském divadle. Představení, kterým se PKB připojuje k letošním oslavám Roku české hudby, doprovází živá hudba v podání Zemlinského kvarteta.
Slavnostní večer otevře Slovanský kvartet, dílo Antonína Dvořáka, pro něž se inspiroval lidovou hudbou slovanských národů. Skladba dosáhla již krátce po svém vydání celosvětového věhlasu. Ušlechtilý hudební skvost s výraznou melodikou patří k vrcholným smyčcovým kvartetům skladatele. Stejně energická a emotivní jako Dvořákova hudba bude prý i choreografie Mária Radačovského, v níž autor akcentuje téma ženy. „Každá žena hledá vnitřní rovnováhu, snaží se najít sama sebe, prochází různými životními fázemi a vztahy,“ uvádí choreograf. „Snažil jsem se nahlédnout do ženského světa, jít po emocích, vytvořit a evokovat široké spektrum pocitů a nálad, které jsou ženám vlastní. Ve čtyřech intimních příbězích, které se na jevišti odehrávají, se tedy objeví láska, radost, smutek i hněv.
Prostřední část večera s názvem Černé zrcadlo vytvořila mladá choreografka Hana Polanská Turečková na stejnojmennou skladbu Vladimíra Sommera. „Hudební dílo mě velmi oslovilo svou existencionální a intelektuální hloubkou,“ říká autorka. „Inspirovaly mě také abstraktní, geometrické práce malíře Vladimíra Houdka, kterým dává umělec metaforické názvy. Výsledkem naší spolupráce jsou jevištní či filmové koláže tance a malby, které hledají definici vztahu mezi jazykem těla a obrazovým ztvárněním. Velkou roli při vzniku Černého zrcadla hrál modernismus,“ dodává. Choreografka zvolila zajímavé výtvarné řešení díla, scéně dominuje velký černobílý symbol kruhu. Stejně jako Radačovský, i Polanská Turečková vytvořila svou novou choreografii přímo pro PKB.
Choreografie Z mého života bezpochyby patří mezi vrcholné a nadčasové kusy jednoho z nejvýznamnějších českých choreografů, zakladatele PKB, Pavla Šmoka. Tématicky se inspiroval hudební předlohou Bedřicha Smetany se stejným názvem. Jedinečná skladba zachycuje běh skladatelova života s jeho radostmi i strastmi, v osobní zpovědi umělce se odráží i hořká pachuť jeho nerovného boje s těžkou chorobou, díky níž ohluchl. „Inspirace jako takové je málo, spíše bych mluvil o tom, co mě nutilo, proč jsem to musel,“ odpovídá Pavel Šmok na otázku, co pro něj bylo před jednatřiceti lety hlavním podnětem pro vytvoření choreografie. „Byl to osud Bedřicha Smetany a jeho nesmírná síla tomu osudu vzdorovat a dál komponovat i ve chvíli, kdy mohl napsat jen několik taktů za den.“ Autorské taneční dílo je nesmírně muzikální a jeho poselství zůstává i dnes zcela aktuálním. Choreografie Z mého života bude působivým vyvrcholením komponovaného večera. Zdroj: PKB

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

prosinec 2019

Po Út St Čt So Ne
25
26
27
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23 24
25
26
27
28
29
30
31
1 2 3 4 5
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: