Pražský komorní balet vystoupí v Městské knihovně v Praze
Poslední adventní čtvrtek 20. prosince uvede Pražský komorní balet ve velkém sále Městské knihovny v Praze komponovaný večer s názvem Rekviem za nekonečno. Jeho program tvoří tři inscenace – choreografie Tomáše Rychetského Rekviem za nekonečno, jež dala název celému večeru, nové nastudování choreografie Důvěrná místa Samuela Delvauxe a titul Lukáše Timuláka Prolínání.
Večer otevře Rekviem za nekonečno o hledání odpovědí na otázky, které se vážou k existenci po smrti člověka. „Prvotním impulzem a v podstatě i inspiračním motorem pro mě byla samotná hudba a její obsah – jedná se o Rekviem Antonína Dvořáka. Z něj jsem se snažil citlivě odebrat zhudebněné liturgické texty,“ říká choreograf díla Tomáš Rychetský. Na hudebním podkladu známé skladby jednoho z největších českých skladatelů pak Rychetský rozpracoval konkrétní lidský osud, jenž se prodírá napříč časem. Spolu s režisérem Pavlem Šimákem se inspirovali východními kulturami. Rekviem v jejich pojetí tedy není mší za zemřelé, ale vyjádřením víry, že životní energie nemůže jednoduše zmizet, jen se dál proměňuje a předává, a také že může mít stejně jako tanec nekonečné množství podob. Premiéra choreografie Rekviem za nekonečno, která se uskutečnila před rokem, byla věnována prof. Pavlu Šmokovik nedožitým devadesátým narozeninám.
Ve druhé polovině programu představí soubor premiérově nové nastudování díla s názvem Důvěrná místa z pera belgického choreografa Samuela Delvauxe. Choreografie je vytvořena na fragmenty z klavírní Kreutzerovy sonátyLeoše Janáčka. Dílo je jakousi poklonou velkému hudebnímu géniovi, pro kterého byl ženský element vždy sžíravou a věčně nenaplněnou inspirací. Jedná se více o stylizovanou a abstraktní sondu do Janáčkovy hudby, než do jeho života. Choreografii, která původně vznikla pro soubor Balet Praha Junior v roce 2014, nyní Pražský komorní balet nastudoval při příležitosti devadesátého výročí Janáčkova úmrtí.
Na závěr uvede PKB Prolínání Lukáše Timuláka, slovenského choreografa, který před lety vzešel z nizozemské taneční dílny Jiřího Kyliána. Ve světové premiéře byla choreografie, již Timulák připravil exkluzivně pro Pražský komorní balet, uvedena letos na jaře. Autor se v díle zabývá prvky, které jsou ve vzájemné závislosti a zároveň permanentním pohybu, a jež se neustále prolínají – příroda, lidské bytosti a jejich životní prostor. „Každým nádechem stvrzujeme svázanost s prostředím, které nás obklopuje,“ říká Timulák v anotaci své choreografie a dodává:. „Proměňujeme jej, mísíme se s ním. Pohybem těla rozrážíme vzduch, odrážíme jej, ohříváme, vdechujeme a vydechujeme. Svým samotným bytím se podílíme na ustavičném pohybu a přetváření hmotného světa…” Jako hudební doprovod zvolil Timulák skladby Ivy Bittové, v nichž je znát vliv lidových písní, ale které zároveň představují vrchol hudebního experimentu, a také novou kompozici Henryho Vegy.
Zdroj: Pražský komorní balet
