Manon Chaufour. Zdroj Filmová databáze.
Během své taneční kariéry vystřídala několik angažmá: Chemnitz (1931–1934), sólistka Státní opery Berlín (1934–1944), poté působila jako partnerka Haralda Kreutzberga (1936–1944). Po válce v roce 1946 uspořádala samostatný taneční koncert v Divadle na Vinohradech. Dále tančila v Divadle V+W U Nováků (1947/48), v Karlíně (1948–1956) a v Komické opeře Berlín (1956–1970).
Chaufour byla fyzicky i technicky mimořádně vybavená tanečnice. Vedle svých divadelních úvazků pořádala i četná koncertní turné, jejími nejčastějšími partnery byli R. Jahnke a po válce Bedřich Füsseger. Mimo řady exponovaných sólových partů v karlínském repertoáru vytvořila například roli hluchoněmé Zuzany v inscenaci Divotvorného hrnce (1948), která byla přenesena z Divadla V+W U Nováků do Karlína, ve Sněhurce vytvořila roli Zlé královny (1956), v Berlíně tančila Balerínu v Petruškovi a vystupovala v řadě sólových výstupů v operách.
Manon Chaufour zemřela 28. prosince 1970 v Berlíně.
Zdroj: HOLEŇOVÁ, Jana, ed. Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001. ISBN 80-7008-112-0.
VACULÍK Libor
Na celé této debatě je smutné i to, že zde píší lidé, kteří nejsou schopni se pod svůj příspěvek podepsat.... asi…Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média