
Na počátku 2. světové války, v roce 1939, se vrátila zpět do Švédska, kde zformovala vlastní skupinu, se kterou svá díla představila na domácí scéně. Jako choreografka i interpretka měla zázemí v klasické taneční technice i v moderním tanci. Tyto styly mísila, důraz kladla též na dramatické vyznění. Z jejího početného díla jmenujme například: Slečna Julie (1950), Médea (1958), Romeo a Julie (1969), Červené víno v zelených sklenicích (1970, vítěz Prix d´Italia), Sny o lásce a smrti (1980) a mnoho dalších.
V roce 1967 založila soubor Cullberg Ballet, který vedla po choreografické i praktické stránce mnoho let. V roce 1976 vytvořil její syn Mats Ek pro soubor svou první choreografii a o devět let později převzal po své matce vedení ansámblu.
Birgit Cullberg působila také ve Švédském královském baletu, rovněž hojně spolupracovala s televizí, za což dvakrát získala cenu Prix d´Italia. Svá díla uvedla v desítkách zemí a dočkaly se stovek repríz.
Mezi lety 1942 a 1949 byla vdaná za herce Anderse Eka (1916–1979). S ním měla dva syny – tanečníka Niklase Eka, tanečníka a choreografa Matse Eka – a dceru Malin Ek, která se věnovala herectví.
Birgit Cullberg zemřela 9. září 1999 ve Stockholmu.
Zdroje:
web Cullbergabaletten – https://cullbergbaletten.se/history/
web The Guardian – https://www.theguardian.com/news/1999/sep/22/guardianobituaries
Craine, D.: The Oxford Dictionary of Dance, Oxford University Press, 2010
Josef Herman
Milé dámy,papír, net, podcast, blog a cokoli dalšího si vymyslíte, to jsou přece jen média sloužící komunikaci v té…
Přestat se zdržovat nesmysly aneb Co s kritikou v éře nových médií