
Tvůrci dodávají: „Jeden performer a otevřená krychle, která reflektuje jeho pohyby i pocity. Nazvučená scéna se rozeznívá jako velký hudební nástroj, který však ne vždy hraje tak, jak by hráč očekával. Jako sonické zrcadlo odráží jeho nálady, sny i obavy. Jsem křehkou strukturou, která za jiných podmínek mění skupenství a stává se stravitelnější, ale právě teď, při vyzařování největšího chladu, jsem nejkřehčí. Dotkni se mě a já buď prasknu a nebo se rozpustím. Cítím všechno co ty, jen to ještě nedokážu pojmenovat. Ukládám to k hlubokému mrazu a čekám na teplejší dny, kdy to vše, co se právě děje, budu schopný strávit.“
Zdroj: Tanterhorse