Premiéra nové inscenace Teatr Novogo Fronta již dnes na Výstavišti v Holešovicích
V rámci festivalu Za dveřmi se dnes na pražském Výstavišti uskuteční premiéra nového díla skupiny Teatr Novogo Fronta s názvem ZERO v režii Iriny Andreevy. Na hudbu Petra Wajsara a Romana Dubinnikova se představí Kinga Jaczewska, Irina Andreeva, Matěj Kohout, Václav Kovář/Jan Hnilička.V anotaci k představení se můžeme dočíst: „(Ne)oficiální klaunská historie lidských omylů. Uprostřed ničeho se objeví něco. S menším či větším, přičiněním vlastním i cizím to neustále roste a roste. Jenomže kam? Je to vlastně smutné, ale klaun se směje.“
A co dodávají organizátoři? „Nová pouliční inscenace Iriny Andreevy je humorným zobrazením lidských slabostí v průběhu času.“
Teatr Novogo Fronta pochází ze St. Petersburgu v Rusku, kde byla tato divadelní společnost založena v roce 1993 Irinou Andreevou a Alešem Janákem. Jejich první práce vycházely z experimentu na poli vztahu mezi tělem umělce - jediného materiálu užívaného umělcem - a prostorem kolem něj.
První představení Vremja Dujak (Hloupý Čas, 1994) bylo uvedeno na jejich prvním evropském turné a jeho tématem byl strach z toho, co může přinést budoucnost v Rusku. Po úspěchu inscenace a celého turné se TNF usadil v Praze. Kreativita a prezentace představení TNF je působivá jak díky škále, tak i různorodosti, od pouličního divadla a improvizovaných scén až po režírované hry na divadelních scénách. Divadelní kritici popisují práci divadla jako „horkou taneční grotesku“, „tanec na hranici“, nebo srovnávají pohybovou stránku TNF s butó. Od svého založení odehrál stovky představení po celé Evropě i za ní. Kombinace specifických, svérázných, formálních i tematických aspektů tvorby je pramenem přitažlivosti projektů TNF, které se setkávají s velkým ohlasem u domácího i zahraničního publika.
Aktuálně se TNF prezentuje na turné s nejnovější pouliční inscenací Causa fatalis, a ko-produkcí s izraelským souborem Clipa Theater - With Unarmed Forces.
Zdroj: Za dveřmi, Teatr Novogo Fronta
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr