Premiéra Pas de trois v Jihočeském divadle již dnes

27. 11. 2015 zprávy

První baletní premiérou letošní sezony v Jihočeském divadle bude baletní večer složený ze dvou choreografií Attily Egerháziho – Sounds and pictures a Ztracené a znovu nalezené nazvaný Pas de trois. Premiéra se uskuteční 27. listopadu 2015 v DK Metropol v Českých Budějovicích.
„Jedná se o jedinečný a originální program, který je pro soubor baletu zároveň i velkou výzvou. V baletní terminologii je „pas de trois“ chvíle, kdy tři tanečníci tančí na scéně společně. V našem případě se pod tímto názvem potkávají tři umělci, kteří spolu protančí tímto baletním večerem,“ říkají zástupci Jihočeského divadla.
Baletní inscenace představí dvě nové choreografie Attily Egerháziho, první nazvanou Sounds and pictures, druhou Ztracené a znovu nalezené (Lost and found). Hudbu pro první část večera Sounds and pictures vytvořil skladatel a dirigent Mario De Rose. Jeho orchestrální skladbu ozvláštní prvky elektronické hudby. Choreografii živě doprovodí orchestr Jihočeského divadla pod vedením dirigenta Jana Bubáka. Hudba k choreografii Ztracené a znovu nalezené je dílem houslového virtuosa Pavla Šporcla, který choreografii doprovodí svým živým vystoupením.
„Když mne Attila Egerházi požádal o spolupráci na baletním představení, byl jsem překvapen a zároveň nadšen. Nikdy jsem s baletem nespolupracoval a příliš jsem nevěděl, co od toho očekávat. Uchopil jsem tedy tuto nabídku jako velkou výzvu. Zároveň jsem si uvědomoval, že tímto způsobem navážu na padesátiletou nádhernou kariéru mého tatínka, který na stejných ,prknech, která znamenají svět‘ večer co večer stával. Nebylo tedy o čem přemýšlet… Práce na baletu byla velice plodná a euforická. To, co uvidíte, je práce několika měsíců zkoušení, přemýšlení, hledání. A i přes to je každý večer jiný, neboť má hudba nemá přesně dané mantinely, jsou to jen náznaky a improvizace. Nechal jsem se inspirovat, až strhávat baletními kolegy, kteří jsou tak dobří,“ uvedl Pavel Šporcl.
Mario De Rose k premiéře řekl: „Když jsme s Attilou začali pracovat na myšlence tohoto baletu, první, co mě napadlo, bylo složit hudbu, která bude nějakým způsobem ,prostorová‘, jako byste se jí mohli dotknout. Hudbu, která je hmatatelná, hudbu, jež vytváří prostor. Z této myšlenky se zrodila potřeba spojení elektronické hudby s orchestrem. Na základě prvních rozhovorů o struktuře a významu tohoto díla jsem vytvořil koncept dialogu mezi orchestrem a elektronickou hudbou. V dialogu se vždy na chvíli spojí, pak se zase rozcházejí a znovu setkávají, aby se po čase opět rozešly každý svou cestou.“

Zdroj: Jihočeské divadlo