Dnes si připomínáme 70 let od úmrtí proslulého českého tanečníka, choreografa a tanečního mistra Augustina Bergera. A. Berger, vlastním jménem Ratzersberger, se narodil 12. srpna 1861 v Boskovicích. První zkušenosti na divadelních prknech získal jako dvanáctiletý, když ztvárnil roli Pikolíka v Tricoche a Cakolet v Aréně na Hradbách. Školil se u akrobata Conradiho, mima Barbariho a také u výtečné Marie Hentzové, baletní mistryně Prozatímního divadla. Berger studoval na gymnáziu a učil se dřevorytectví, v roce 1876 ale začal působit v pražské divadelní aréně Teatro Salone Italiáni. Zde ho začal vzdělávat baletní mistr Giovanni Martini, který vynikal v italském stylu klasické taneční techniky. S Martinim odjel Berger na rok do Osla, k Loirettovu cirkusu. Díky velmi dobrému baletnímu školení postupně propracovával na tanečníka evropské úrovně.
Po návratu ze zahraničí Berger nastoupil do angažmá ve Stavovském divadle, kde působil mezi lety 1878–1881 nejdříve ve sboru, později jako sólista. Posléze odcestoval na turné s anglickou tanečnicí Mrs. Aeney, alias Mouche d’Or, ve Francii a Itálii. V zahraničí čerpal zkušenosti a získával kontakty. Do Prahy přijel opět v roce 1883 a získal angažmá jako sólista. První významnou roli získal v baletu Hašiš v choreografii V. Reisingera (1884). V roce 1885 též vystupoval v roli Otroka v baletu féerie Excelsior v choreografii Enrica Borriho. Hlavní ženskou roli, postavu Civilizace, tančila Bergerova budoucí manželka, italská primabalerína Giulietta Paltrinieri.
V roce 1884 se Berger stal baletním mistrem, Působil tedy i jako sólista, pedagog a choreograf. V souboru baletu Národního divadla byl v té době také jediným schopným tanečníkem, který mohl vystupovat po boku italských primabalerín. Ovládal italskou taneční techniku – hbitost, lehkost, brio, obtížné skoky i točení. Měl také zkušenost s pantomimou a akrobacií. Další role, které mohl Berger ztvárnit v Národním divadle, byly například Flok v baletu Flik a Flok (1886), Poeta v Královně loutek (1891), Ataman v baletu Bajaja (1897), Albert v Giselle (1886), Coppélius v baletu Coppélia (1892), Ženich v České svatbě (1895), Zvonimír v Princezně Hyacintě (1917) ad. Brzy poté, co se Berger stal šéfem baletu, založil také baletní školu při divadle.
Jako choreografe tvořil jak samostatné balety, tak také připravoval tance, baletní pasáže v operách a výpravných hrách. V Národním divadle uvedl např. balety Excelsior (1885), Narenta (1887), Královna loutek (1891) či Bajaja (1891). Velkou zásluhu má na vytvoření čistě českého repertoáru, spolupracoval s hudebními skladateli Karlem Bendlem, Leošem Janáčkem, a především s Karlem Kovařovicem. Často studoval lidové tance, zejména v jejich původním prostředí, a své znalosti využil hlavně při stavbě operních děl, ale také v baletních inscenacích. Kromě nových českých děl Berger obnovoval také klasická baletní díla: Giselle (1886), Sylvie (1888), Coppélia (1892), významné bylo také 2. jednání Labutího jezera v roce 1888. Více si můžete přečíst v článku, který jsme publikovali kompletně ZDE.