ProART Company v Roce české hudby představí deset mezinárodních choreografů v za(u)jetí deseti českých komponistů

ProART Company v Roce české hudby představí deset mezinárodních choreografů v za(u)jetí deseti českých komponistů

ProART Company v Roce české hudby představí deset mezinárodních choreografů v za(u)jetí deseti českých komponistů

Netradiční projekt připravilo k deseti letům své existence umělecké sdružení ProART. K Roku české hudby oslovil umělecký vedoucí, choreograf a tanečník Martin Dvořák dalších devět tvůrců, aby vytvořili na hudbu českých skladatelů minulého století deset krátkých kusů pod souhrnným názvem: Motion Scores, neboli Pohybové partitury. Projekt bude mít premiéru 8. a 9. listopadu v Moravské galerii v Brně (Umělecko-průmyslové muzeum), poté se přesune 12. prosince do pražského Ponce a 14. 12 do divadla Elledanse v Bratislavě.
Mezi deset skladatelů se zařadila pochopitelně jména tří „prominentů“ – Antonína Dvořáka, byť se 20. století dotkl jen čtyřmi roky svého života, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Následují tři představitelé oficiální starší autorské generace – Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Josef Suk – a celou sestavu završují představitelé mladých, avšak předčasně zesnulých tvůrců - Hans Krása, Pavel Haas, Jaroslav Ježek a jediná žena Vítězslava Kaprálová.
Mým původním záměrem bylo mapovat v celém večeru vývoj české hudby od jejích počátků, ale přílišná stylová roztříštěnost ve spojitosti s žánrovou odlišností samotných choreografů mě přiměla vymezit hudební výsek pouze na jedno výrazné období, a to je pro mě osobně v české hudbě jednoznačně století dvacáté. Současná hudba dnešních autorů je už natolik stylově nesourodá, že by výsledek mohl připomínat spíše pohádku o pejskovi a kočičce, když pekli dort," dodává supervizor projektu a jeden z choreografů Martin Dvořák.
Samotní choreografové byli přizváni na základě zkušeností z předešlých projektů či jiných spoluprací ProART. Pro ProART Company již tvořil choreografii Malajsijec Gabriel Wong, který nyní pracoval s hudbou Jaroslava Ježka. Dvořáka zpracovala německá choreografka Baerbel Stenzenberger, Martinů Jan Březina, současně jeden z interpretů projektu, stejně jako Irene Bauer s hudbou Josefa Suka. Martin Dvořák si vybral sobě blízkého modernistu Janáčka, Slovák Vladislav Šoltýs se „postavil tváří v tvář“ Vítězslavu Novákovi, Švýcarka Leonie Wahl pak Bohuslavu Foersterovi. Trojici skladatelských benjamínů – Hans Krása, Pavel Haas a Vítězslava Kaprálová – uchopili choreografové Eran Gisin z Izraele, Neil Paris z Velké Británie a Slovenka Eva Klimáčková, působící převážně v Paříži a Bruselu.
Jde o rozmanitou směsici kulturních tradic, tanečních a pohybových estetik, choreografických postupů a metod. Jednotlivé skladby se pohybují v rozmezí 6-10 minut a až celková dramaturgie večera určí jejich závěrečné pořadí. Jde totiž o kreativní proces všech deseti choreografů a jejich pěti tanečníků. Ve výběru se objevily skladby především komorního charakteru a každému z choreografů byly nabídnuty pouze dvě, ze kterých mohli zvolit. „Je pochopitelné, že pro každého z choreografů není přirozené tvořit a pracovat s tímto druhem hudby, mnozí to proto berou jako výzvu a osobní zkušenost, někteří po poslechu skladeb dokonce s díkem odmítli, nicméně mě osobně nejvíce zajímá ta rozmanitost tvůrčích přístupů a vizí, jak choreograficky uchopit naši vážnou hudbu. Ostatně je to i dramaturgická linie našeho souboru, který tak tvoří i mimo české hudební jubilejní roky končící čtyřkou," nastiňuje napínavost a nezvyklost projektu Dvořák. Více: http://www.proart-festival.cz/cz/motion-scores/

Témata článku

Tanec