Pukání, nová choreografie Markéty Jandové ve Studiu ALTA

28. 8. 2015 zprávy

Studio ALTA uvede 6. září 2015 absolventskou inscenaci choreografky Markéty Jandové (HAMU) a scénografky Kateřiny Soukupové (KALD DAMU) Pukání. V inscenaci se choreografka zabývá tématem osamělosti jedince v dnešní době a představí se v ní Jaroslava Janečková, Jitka Tůmová (členka Pražského komorního baletu), Hana Turková a Sára Halušková. Představení je součástí projektu Nová generace, který funguje již od roku 2007. Jeho hlavním záměrem je uvádění děl začínajících choreografů, performerů a seznámení široké veřejnosti s jejich názory, experimenty, viděním světa.
„Pohybová inscenace vykresluje vnitřní stavy osamělého jedince pomocí tance a funkčních kostýmů. Čtyři tanečnice vytvářejí na jevišti minisituace, sóla i hromadné choreografie, které propojují v jednotnou výpověď o osamělosti, kterou může zažívat kdokoliv z nás.Volba tématu není nijak náhodná. Každá moje choreografie vychází z velké míry z mých osobních prožitků. Předkládám divákům to, co jsem zažila a hlouběji prožívala. Samotu, které nyní dávám v choreografii prostor, jsem nejprve rozebrala do nejmenšího detailu a posléze s tanečnicemi skládala do větších kusů, které dohromady utvářejí celek vyprávějící o tom, jak se jedinec obklopen společností může cítit osaměle, anebo jak hluboce může člověk potřebovat dotek druhého člověka. Navazuji také na Hemingwayova Starce a moře nebo na Murakamiho Norského dřevo. Nesnažím se být radikální ani záměrně nevyhledávám téma, které by diváky šokovalo. Pohrávám si s tím, co mě zajímá a co se mě dotýká. Na jeviště přenáším kousek sebe a neviditelným pukáním dávám nahlížet pod svou kůži,“ dodává choreografka Markéta Jandová.
A co říká k výtvarné stránce scénografka Kateřina Soukupová? „Ve výtvarné koncepci kostýmu se soustředím na porušování hranice taneční figury a usiluji o vizualizaci toho, co se děje i mimo herce. Kostým nebude zprostředkovávat pouze fyzickou existenci, ale současně se ujme výpovědi o proxemických zónách. Jeho funkce bude variabilní a v jednotlivých částech inscenace by měl sloužit jako hybatel situace. Kostým vnímám jako možnost experimentu a proměny, díky němuž se stává nedílnou součástí tanečníka.“

Zdroj: Tisková zpráva