Shall We Dance? Smím prosit? Tančírna divadla Ponec v rytmech swingu
Divadlo Ponec připravilo na pátek 4. března od 20 hod. večer, v rámci kterého si diváci mohou vychutnat bláznivé improvizované představení Vojty Švejdy a Jana Kalivody Famfuláre inspirované obdobím, kdy se swing tančil všude ve světě, a navíc si po jeho skončení zatančit přímo na scéně a za doprovodu živé hudby. Taneční ukázky z lekcí swingu, včetně proslulého kroku Lindy Hop připraví po skončení představení taneční studio Zig-Zag. Dámy, cigaretku na špičku a rukavičky do kabelky. Pánové, oprašte své klobouky a nechte rozletět své motýly. Čeká vás večer v duchu noblesních časů našich prarodičů a tet. Vstup na tančírnu (cca od 21 hod.) je zdarma.Tzv. tančírny patří do nové dramaturgické linie divadla Ponec, která si klade za cíl obohatit tradiční divadelní zážitek. Nabízí divákům, bez ohledu na věk či taneční zkušenosti, možnost užít si aktivně celý večer, naučit se základy různorodých tanců, vždy s ohledem na téma daného večera. V lednu byla na programu pravá romská zábava s Annou Polívkovou a taneční skupinou SALUT ROMA, v únoru se zapojili diváci do víru brazilských tanců pod vedením zkušených tanečníků ze souboru Farma v jeskyni. Na duben se připravuje tančírna v duchu flamenca.
O inscenaci Famfuláre:
Vojta Švejda & Jan Kalivoda (40 min.)
Bláznivá improvizovaná pantomimická show, která využívá prvky clownerie, slova a písní. Večer plný nahodilých nápadů, mini příběhů, skečů a písní inspirovaný obdobím, kdy se swing tančil všude ve světě. Improvizace představení je založena na opakování jednotlivých gest, které se rytmizací a dynamizací mění v gesto jiné, vytvoří obraz a zněj se pak rozvíjí další situace i příběh. Dochází tak k rychlým proměnám významů gest i celých situací. Velkou úlohu zde hraje hudba, která jednak vytváří atmosféru a mnohdy také obrací a posouvá děj. Zdroj: Divadlo Ponec
Josef Herman
Milé dámy,papír, net, podcast, blog a cokoli dalšího si vymyslíte, to jsou přece jen média sloužící komunikaci v té…
Přestat se zdržovat nesmysly aneb Co s kritikou v éře nových médií