Skupina DEREVO v Paláci Akropolis

Skupina DEREVO v Paláci Akropolis

Skupina DEREVO v Paláci Akropolis

Skupina fyzického divadla DEREVO po roce a půl opět přijíždí do Prahy, aby již tradičně v Paláci Akropolis uvedla své nejnovější představení - Mephisto Waltz. Soubor pocházející z ruského undergroundu konce osmdesátých let minulého století se jen těžko zařazuje do určitého stylu. Mísí se v něm prvky japonského tance butó se šamanskými rituály, vysoce estetizované formy se syrovými, vážné, existenciální roviny s laškovnými a komickými. Představení, jež jeho autor a hlavní postava souboru Anton Adasinksi uvádí slovy „a zapomínáš, že jediné, co potřebuješ, je jednoduše mít ve svém srdci duhu“, bude v české premiéře uvedeno 30. října.
… taneční gospel s Antonem Adasinským v hlavní roli o pravdivém příběhu člověka a o jeho vyznání lásky …

Derevo znamená dřevo, ale také „děrevjannyj“, nebo-li dávný, starý, „kořenný“. Skupina od začátků své existence stírá hranice mezi životem a divadlem, mezi minulostí a přítomností, mezi realitou a mystikou, esoteričností a civilností. Ovlivněni divadelními experimenty 60. let a onou dobou vůbec žijí její členové jako jistého druhu otevřená komuna. Žijí na jednom místě, společně tvoří, vyjíždějí do světa za hraním, pořádají dílny. Kdyby současná doba přála legendám, bylo by Derevo stejně slavné a ceněné, jako byl či je Teatr Laboratorium Jerzyho Grotowského, Odin Teatret Eugenia Barby, japonští Sankai Juku, Kazuo Ohno nebo Min Tanaka. Anebo možná i jako radikální Living Theatre Judith Malinové a Juliana Becka. Vytvářejí tak jako oni svůj vlastní styl, propojují divadlo s životem, politiku s uměním. Jsou etickou, morální i uměleckou autoritou.

Derevo vzniklo v Petrohradě (tehdy ještě Leningradě) v roce 1986. Nejprve jako příležitostné undergroundové divadlo hrající na nezávislých akcích, často na ulici, v parcích nebo klubech. Založil ho herec a mim Anton Adasinsky (nar. 1959). Herecké zkušenosti čerpal v Divadle klaunů Slavy Polunina Liceději, kde působil od roku 1982, byl ale i zpěvákem rockové skupiny Avia, jež v roce 1987 vystoupila v rámci Rockfestu i v pražském Paláci kultury. Dalšími zakládajícími členy byli a dodnes vlastně jsou perkusionista Roma Dubinnikov a performerky Táňa Chabarovová a Lena Jarovová. Dubinnikov a Chabarovová sice už se souborem nežijí, občas s ním ale dodnes vystupují. Jarovová má mnoho vlastních projektů, se souborem žije, hraje a spolupracuje stále.
V roce 1989 vyjelo Derevo poprvé na evropské turné (s inscenací Rudá zóna), během něhož vystoupilo i v Malostranské Besedě a Branickém divadle Praze. Na české diváky jejich esoterické, přitom drsné až surové butó velmi zapůsobilo. Skupina byla ihned pozvaná Branickým divadlem na dlouhodobý pobyt do Prahy. Z tehdejšího Studia Rampa (dnes v něm sídlí Duncan Centre) vytvořilo Derevo svou základnu, kde hrálo, pořádalo dílny, zvalo spřízněné divadelní skupiny a umělce a odkud vyjíždělo do světa. Sídlilo zde do roku 1992. Poté se na krátký čas přesunulo na Slovensko, ale nepřízeň kulturních organizací je donutila z (tehdejšího) Československa natrvalo odjet. Nejprve se vrátili do Petrohradu, ale nejistá politická i ekonomická situace je nakonec opět donutila přesídlit do Evropy – tentokrát se usídlili v německých Drážďanech, kde existují dodnes. Založili zde svou školu, odtud vyjíždějí na evropská i světová turné. Za dobu své existence se proměňovala jejich členská základna, rádi využívali a využívají různé divadelní formy. Experimentální i tradiční. Styl (který se dnes v mezinárodním tisku označuje jako „styl Derevo“) a směrování však zůstává.
Derevo získalo za dobu své existence řadu významných ocenění – např. Cenu kritiky (1992), Grand Prix (1998) a Prix de Presse (1998, 2000) na festivalu Mimos ve francouzském Périgueux, Grand Prix na bělehradském festivalu BITEF (1993), Total Theatre Award (1997) a Fringe First (1998, 2002) na Fringe Festivalu v Edinburgu, Golden Mask v Moskvě (2007).
Za více než dvacetiletou éru vytvořilo Derevo několik desítek projektů. Některé jednorázové připravené do konkrétního prostoru a pro konkrétní příležitost (mj. i pro Kanalizační čističku v Bubenči na festivalu 4 dny v pohybu v roce 1998), jiné vznikaly dlouho a Derevo je pak dlouho mělo (např. Bílá a Rudá zóna, s nimiž poprvé hostovalo v Praze) nebo dodnes má na repertoáru. Ten se v současné době sestává z devíti inscenačních projektů. Nejstarší jsou Jezdec, který měl premiéru v únoru 1992 v Branickém divadle Praze a Jednou (premiéra Oerol-festival, Terschelling, Nizozemí, červen 1997). Dalšími jsou – vždy na domácí scéně Laboratorium v Drážďanech připravené a premiérované inscenace – La Divina Commedia (2002), Ostrovy (2003), Ketzal (2004), Poprava Pierota (2006), Robertův sen (2006), Dia Gnose (2007) a nejnovější Harlekin. Vedle hraní točí Derevo filmy, vydává je na DVD, nahrává a vydává i CD se svou hudbou. Adasinsky dokonce opět vystupuje jako rockový muzikant a zpěvák, o čemž jsme se mohli přesvědčit před 2 lety Paláci Akropolis v roce 2009, kde vystoupil se svým projektem Vsjo chorošo. Zdroj: Palác Akropolis

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: