Soubor Geisslers Hofcomoedianten se rozhodl prozkoumat žánr pohybového divadla

Soubor Geisslers Hofcomoedianten se rozhodl prozkoumat žánr pohybového divadla

Soubor Geisslers Hofcomoedianten se rozhodl prozkoumat žánr pohybového divadla

Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten vstupuje do šestnácté sezony s premiérou inscenace V borůvčí. Poté, co v inscenacích Magdaléna lascivní a kajícná a LoutnaCZ posunuli svoje umělecké ambice směrem k hudebnímu divadlu, obracejí se nyní k dalšímu žánru pro ně dosud nepoznanému – divadlu pohybovému. Po předpremiéře v Zámeckém barokním divadle Valtice a premiéře v rámci festivalu THEATRUM KUKS se Geisslers představí V borůvčí v Praze 1. října 2017 ve VILE Štvanice.

Inscenací V borůvčí uzavírají Geisslers svoji dramaturgickou trilogii Opus Andreini, kterou přibližují českému publiku tvorbu zapomenutého divadelního rodu Andreini. Autorem předloh pro první dvě části – Dvě komedie v komedii (prem. 1. 8. 2014) a Magdaléna lascivní a kajícná (prem. 12. 12. 2015) – byl Giovan Battista Andreini. Nyní soubor vycházel z hry La Mirtilla, první dochované pastorály z pera ženské autorky, Isabelly Andreini,  herečky, spisovatelky a matky G. B. Andreiniho. Její text z roku 1588 se dá řadit k prvním emancipovaným, dalo by se říci feministickým hrám ve světové dramatice, kde se ženské hrdinky stávají významnými hybatelkami děje.
Celá trilogie Opus Andreini má zastřešující téma vášeň. Režisér Petr Hašek k tomu dodává: „V inscenaci V borůvčí zkoumáme, co vášeň s lidmi dělá a jaký je rozdíl mezi vášní a láskou. Celé je to Amorova hra s mileneckými páry, respektive Amorova lekce lidem, kteří na lásku skuhrají, ale ve skutečnosti prožívají spíše sebestřednou vášeň.“
Oblast pohybového divadla zkoumají Geisslers poprvé a tento jazyk nezvolili pro inscenaci V borůvčí náhodou. „Rozhodli jsme se jít cestou němohry a tedy pohybového divadla, protože vášeň se nejvíce projevuje na lidském těle. A zároveň mě jako režiséra zajímá nahota na jevišti, protože ji vnímám problematicky a chtěl jsem pro ni najít v inscenování nějaký hlubší smysl. Hlavní kvalitu pak vnímám v tom, že neperformují tanečníci, ale činoherci,“ říká Hašek.
Do více méně stálého inscenačního týmu – dramaturgie a texty Helena Kebrtová, rešerše a dramaturgická spolupráce Kateřina Bohadlová, scénografie Jitka Nejedlá, hudba David Hlaváč a Petr Šmíd – si režisér a umělecký šéf Petr Hašek přizval mladého choreografa Martina Talagu: „Doposud jsem na žádné činoherní inscenaci nespolupracoval natolik komplexně, vždy se jednalo o dílčí choreografie či taneční scény. Primárně jsem čerpal z herců, z jejich těl, jejich pohybových možností a výrazového slovníku. Do čehož jsem ale samozřejmě vnášel některé principy z mého pohledu vhodné pro dané situace.“

Zdroj: Geisslers Hofcomoedianten, z. s.

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: