Současný tanec konečně v České televizi
Film kombinuje dokumentární prvky s u nás nepříliš rozšířeným žánrem dance for camera – tedy způsobem snímání, kdy je tanec inscenován přímo pro kameru. Vznikají tak expresivní a silně emocionální sekvence, ve kterých je filmová řeč (úhly kamery, možnosti střihu atd.) rovnocenným partnerem choreografií.
Téměř osobní setkání s tanečními tvůrci z obou jmenovaných souborů je hlavní osou filmu. Soubory VerTeDance i Nanohach vznikly v roce 2004 a brzy se staly výraznými iniciativami, které za relativně krátkou dobu svého působení dosáhly na poli současného tance značného úspěchu v České republice i v zahraničí. Obě skupiny ve své tvorbě ztělesňují samotnou podstatu současného tance doplněnou o mezinárodní zkušenost, obrovské fyzické nasazení a neustálou touhu po hledání nových způsobů vyjadřování. Divák se tak prostřednictvím kamery dostává „za oponu“, po nebo před samotný čas představení, do zákulisí jejich běžného fungování.
Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=iQovqsS4Nd0
Taneční seskupení VerTeDance založily dvě ženy, choreografky, tanečnice, taneční pedagožky - Tereza Ondrová a Veronika Kotlíková. Jejich tvorba je rozkročená do mnoha stran a poskytuje tak filmu pestrost přístupů k současnému tanci. VerTeDance se zaměřují na vlastní choreografickou tvorbu. Pravidelně však zvou ke spolupráci zkušené zahraniční choreografy – Transforma (2010, Maya Lipsker (Izrael)).Jako jeden z mála souborů se VerTeDance zaměřují na pohybovou práci s dětmi a na taneční zpracovávání sociálních témat. V koprodukci s divadlem Archa tak VerTeDance vytvořily např. představení Emigrantes (2010), ve kterém tančí děti (např. arménský chlapec Eda Manukjan) společně s dospělými tanečníky.
Soubor také kombinuje současný tanec s divadelními přístupy. Velmi oblíbenou inscenací – choreografií na jeho repertoáru jsou i komediálně laděné Případy doktora Toureta (2009, r.: Anna Polívková).
VerTeDance jsou držiteli prestižního ocenění – Cena Sazky za objev v tanci z roku 2005 za choreografii Tichomluva. Tereza Ondrová se za roli paní Vltavské v choreografii Případy doktora Toureta stala Tanečnicí roku 2010.
Členy občanského sdružení a skupiny tanečního divadla NANOHACH jsou energičtí tanečníci, kteří vzešli z konzervatoře Duncan Centre. Patří mezi ně zejména Honza Malík (tanečník a produkční), tanečnice Lea Švejdová, Eliška Kašparová, Marta Trpišovská, Michal Záhora (choreograf a tanečník).Nanohach spolupracují s českými, ale zejména se zahraničními choreografy. Příkladem je např. velmi úspěšná choreografie Miluj mě (2009) v choreografii Nigela Charnocka. Kreativní prací s novými choreografy posouvají Nanohach možnosti tanečního výrazu.
Tvorba skupiny oceněna Cenou za nejlepší light design 2010 (Zločin a trest), Cenou SAZKY za objev v tanci 2007 (Portrét), Cenou za interpretaci 2007 (A. Caunerová v choreografii Portrét) a 2006 (L. Švejdová v choreografiích Struktury vratkosti a Synchronicity).
Obě skupiny vstupují často svými tanečními představení do veřejného prostoru. V tuto chvíli se rozvíjí jejich společný site-specific projekt Tour du café au lait, který vnáší tanec do pražských kaváren.
VerTeDance můžete naživo vidět např:
Emigrantes - 7. či 8.3. 2011 v divadle Archa, Praha
Transforma - 15.3. 2011 v divadle Ponec, Praha
Nanohach můžete naživo vidět např:
Synchronicity - 4. 4.2010 v divadle Ponec, Praha
BRUT - 19. 4. 2011 v divadle Duncan Centre Praha
DOTEKY TANCE
Námět: Karolína Párová, Veronika Lišková
Scénář, režie: Veronika Lišková
Kamera: Jan Hubač, Marika Pecháčková
Střih: Hedvika Hansalová
Hudba: Kristýna Kunová
Zvuk: Ivo Broum
© Česká televize, FAMU 2010
Ales Hudec
Příspěvek píšu pro orientaci případných zájemců o představení. Přikláním se souhlasně k recenzi. K cirku alá La putyka a…Krajina těla – Nezdařilá přehlídka ohebnosti a síly