Spirit Festival tentokrát na téma destrukce
zprávy
Aleš Čermák byl dvakrát nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a ve svém díle se soustředí na audiovizuální obsah, pracuje s textem, ale i videem a hudbou. Zároveň se v posledních letech věnuje také tvorbě na divadelních prknech. Projekt QASM - Quasi Autonomous Submerged Machine vznikl ve spolupráci s dalším českým umělcem Michalem Cábem, absolventem AVU, který se ve své tvorbě zabývá zvukem a audiovizí. Na projektu se dále podílela Jindřiška Křivánková, performerka, tanečnice a tvůrkyně, kterou diváci znají ze souboru Spitfire Company, Petr Skala, člen experimentálního hudebního projektu Ježíš táhne na Berlín a další osobnosti české kulturní scény. QASM, sonická spekulativní fikce, je kombinací noise music a výzkumu jazyka, která bude uvedena jen dvakrát a to pouze v rámci festivalu Destrukce Spirit.
Další chystanou premiérou festivalu je projekt Roberta Janče a Squadry Sua – Up!. Americký komik Jeff Ripper přiváží svou upřímnou zpověď českému publiku poprvé 27. listopadu do Paláce Akropolis. Jak vidí dnešní Američan sám sebe, svou zemi, svojí kulturu a jaká očekávání má od té naší? Komediální show, ve které vedle sebe nastoupí americký komik a jeho český “student” Robert Janč, který pod Ripperovým vedením svou stand up kariéru teprve začíná. Českému obecenstvu stále ještě ne tolik známá forma „stand up comedy“ má svá přesná pravidla a klade maximální požadavky na komikovy herecké schopnosti, ale i umění improvizovat a reagovat na obecenstvo. Jak se s novou rolí popere Robert Janč uvidí diváci v rámci festivalu Destrukce Spirit a při další repríze 3. prosince spolu s Antiwords souboru Spitfire Company.
Posledním lákadlem festivalu bude hostování brněnského HaDivadla, které doveze svojí inscenaci Premiérareprízareprízaderniérapremiéra v režii Romana Štětiny. Ten ohledává médium divadla a pracuje s živou pamětí herců, ze které vyvolává fragmenty jejich aktuálního repertoáru. „V tomto představení se prostor mezi postavou a osobností herce rozšiřuje a otevírá se krajina osobnostního přístupu, osvojených technik, fragmentů textů a emocí, až k představě ideálního diváka, který musí být vždy ‒ tady a teď,“ uzavírají organizátoři festivalu.
Zdroj: Art Frame Palác Akropolis, s.r.o.
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Zemřel Milan Sládek, průkopník slovenské pantomimy
zprávy -
Šeherezáda se na prkna Národního divadla vrací po padesáti letech, tentokrát v podání Maura Bigonzettiho
zprávy -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze -
Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero
recenze -
Scales - Taneční performance, která zkoumá propojení člověka a technologií
zprávy
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 2 dny
Petr K.
To je dost trapný pokus otočit co jsem napsal přesně naruby. Realita je, že svět je přeplněn zajímavým obsahem a kdo se…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 2 dny
Roman Zotov-Mikshin
Jojo… znáte ten vtip?Starý včelař umírá a všichni blízcí jsou kolem něho a ptají se: ty jsi tak starý a moudrý, řekni…
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 2 dny
Petr K.
On tenhle pohled na kritiku občas bývá prezentován jako konec umělecké kritiky, protože krom jiného znamená, že recenze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 3 dny
Roman Zotov-Mikshin
Preference, vkus recenzenta tím pádem přináší obrovské omezení samotné kritice - dekódování umění probíhá jen skrze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 3 dny
Petr K.
Mně tahle debata přišla jako naprosto prototypická vzhledem k situaci na české současné scéně. Vzhledem k ohlasu, který…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 3 dny
Roman Zotov-Mikshin
Proč z kritiky nikdy nelze vypárat priority a preference kritika? Souhlasím, že by neměli v kritice prosakovat, ale…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr