
Jako pro mnoho jiných i pro tohoto pardubického rodáka (narodil se 8, března 1923) vedla jeho cesta k baletu prostřednictvím slavné Psotovy baletní školy. Kromě intenzivního studia baletu, studoval Jiří Nermut také na varhanickém a dramatickém oddělení brněnské Konzervatoře a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity francouzštinu a tělesnou výchovu. Snaha o maximální rozšiřování svého všestranného vzdělání, úsilí o dokonalý perfekcionalismus, příkladná životospráva – to všechno byly a jsou faktory, které provázejí Jiřího Nermuta po celý život a výrazně ovlivnily jeho úspěšnou uměleckou kariéru.
Jiří Nermut se stává jedním z pilířů sólistického vynikajícího Psotova souboru po Mistrově návratu z Ameriky. V té době se také soustavně začíná věnovat choreografii. Jako tanečník se mimořádně úspěšně prezentoval především v nejrůznějších lyrických a milovnických partech jako byli Princové v Čajkovského Labutím jezeře a Prokofjevově Popelce, Václav v Bachčisarajské fontáně a především Romeo v Prokofjevově baletním zpracování slavné Shakespearovy tragédie. Pamětníci dodnes vzpomínají na jeho sugestivní, výrazově i technicky dokonalé sólo Modrého ptáka v poslední Psotově inscenaci, jeho legendární Spící krasavici.
Po Psotově smrti se stává Jiří Nermut choreografem a od roku 1955 šéfem baletu. Tuto funkci vykonává do roku 1961. Poprvé se jako choreograf představil brněnskému publiku na jevišti nynějšího Mahenova divadla nastudováním Borodinových Poloveckých tanců v červnu 1952 ve večeru složeném ze tří baletů. Následovala Chačaturjanova Maškaráda, Prokofjevova Popelka a zejména jeho výtečná inscenace Romea a Julie. První Nermutovou inscenací, kterou vytvořil ve funkci šéfa baletního souboru, byly Asafjevovy Plameny Paříže v roce 1956, s nimiž posléze soubor hostoval v Paříži.
Do historie brněnského a českého baletu se Jiří Nermut jako choreograf vepsal především svým nastudováním původní premiéry pozoruhodného baletu Jaroslava Doubravy Don Qujjote. Z moderního repertoáru uvedl v Brně Brittenova Prince ze země pagod, v němž rovněž ztvárnil titulní roli, Nikotinu a Signorinu Gioventù Vítězslava Nováka či Straussův Ples kadetů.

Je držitelem Ceny Thálie za celoživotní mistrovství (2005). Zdroj: ND Brno, M. Weimann, foto archiv ND Brno
Mila
Za mě...ne. Nepohoršuje, ale je to za hranicí. Pro mě je klasika klasikou. Pokud nekdo chce jít touto cestou, tak ať…Labutí jezero aneb Co nejdál od pohádky