Umělecký šéf Hamburg Ballet obviněn z toxického jednání

Své hamburské kolegyně a kolegy podpořila i sedmnáctičlenná skupina tanečnic a tanečníků z düsseldorfského Ballett am Rhein, kde Volpi před svým nástupem v Hamburku čtyři roky šéfoval. V jejichh dopise se zmiňuje, že: „Během jeho působení v našem souboru vytvořil pan Volpi pracovní prostředí plné strachu a nejistoty, v němž chyběla transparentnost a komunikace. Konstruktivní zpětná vazba často nesla negativní důsledky, což ztížilo otevřenou výměnu názorů a podrylo vzájemnou důvěru. Doufáme, že naše hlasy přispějí k širší diskuzi o zodpovědnosti vlivných lidí na kulturních pozicích.“ Jedna z tanečnic se měla v rozhovoru s reportérem rozhlasové stanice NDR Jonasem Kühlbergem vyjádřit, že: „Volpimu se nedalo věřit. Jeden den vás pochválil, druhý potopil.“

Tanečníci a tanečnice se rovněž obávají, že umělecké vedení Demise Volpiho může v konečném důsledku vést k poničení odkazu Johna Neumeiera, jenž vedl Hamburg Ballet po jedenapadesát sezón a učinil z něj světově uznávaný soubor.

Jedním ze jmen, které otevřeně proti Volpimu vystupují, je dlouholetý první sólista Hamburg Ballet Alexander Trusch, který se po třiadvaceti letech rozhodl těleso opustit (do Hamburku přišel ve 12 letech, aby začal studovat na baletní škole, jež je se souborem spjata).

„Vzdávám se všeho, své kariéry i práce, protože nemohu podporovat takové jednání, a tak mizernou uměleckou úroveň, která hrozí zničením všeho. Potřebujeme lidi s vizí, jinak naše profese utrpí,“ uvedl. 

Vedle Trusche se rozhodli předčasně ukončit smlouvu Madoka Sugai, Jacopo Bellussi, Christopher Evans a Alessandro Frola. Sugai v rozhovoru pro Die Zeit potvrdila, že odchází kvůli stylu Volpiho vedení, Evans doplnil, že: „Nemám pocit, že nám Volpi rozumí nebo má alespoň představu, kolik práce a vášně do své práce vkládáme.“ Jeho prohlášení lze spojit s jednou z posledních premiér souboru Slow Burn kanadské choreografky Aszure Barton. Ta krátce po začátku zkoušek soubor opustila a na díle nadále pracovali pouze její asistenti. Volpi prý jako šéf nebyl zkouškám přítomen, po premiéře pak nedostatečný úspěch výsledku vyčítal tanečnímu souboru.

Jedno z posledních obvinění, o němž informovala NDR 23. května, se týká konkrétního případu mladinké, sedmnáctileté tanečnice Azul Ardizzone. Ta prý dostala panickou ataku přímo během zkoušky Romea a Julie, které byl Volpi přítomen. Zdroje ze souboru tvrdí, že dívku Volpi dlouhodobě verbálně šikanoval.

Aktuálně v Hamburg Ballett probíhá plošné anonymní dotazníkové šetření, na jehož vyhodnocení bude záviset další postup, byl přizván i specialista na řešení podobných problémů, jenž se má stát mediátorem mezi souborem a vedením.

Hamburské ministerstvo kultury uvedlo: „V těchto dnech probíhají zásadní vnitřní debaty, během nichž se snažíme, aby obě zúčastněné strany našly důvěru a konstruktivní společnou řeč. Je pro nás zásadní, aby byly obě strany vyslechnuty a problémy vyřešeny otevřeně a upřímně. Jsme rovněž potěšení, že baletní soubor využívá externí podpory.“

Kühlberg k tomu zdůrazňuje, že ministr Brosda je současně rovněž předsedou představenstva Hamburské opery, a tedy Volpiho nadřízeným. Dle rozhovoru, který ministr poskytl listu Der Spiegel, před jmenováním Volpiho na pozici uměleckého šéfa nekomunikoval s nikým z jeho předchozího düsseldorfského působiště. 

Samotný Volpi se vůči obviněním vymezil v rozhovoru pro Hamburger Abendblatt, uvedl nicméně, že je otevřen jednání a ochoten napravit možná pochybení. Na žádosti o rozhovor z Der Spiegel a NDR, kde byly zveřejněny další články a nové kauzy, však dle slov tamních reportérů nereagoval.

 

Zdroj: theguardian.co.uk, spiegel.de, ndr.de