Již po šestnácté se v Brně odehraje Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla Natřikrát, který se bude konat od 22. do 31. října. I letos bude hlavním dějištěm festivalu Bezbariérové divadlo Barka, část festivalu se však odehraje mimo běžné divadelní prostory – v jedné z hal tzv. Malé Ameriky, bývalého železničního překladiště, a v kině Art. Jako první se ve středu 22. 10. představí Monika Čertezni, Anna Sedlačková a Daniel Raček pod hlavičkou spolku Neskorý zber – slovenské umělecké platformy otevřené spolupráci a výzkumu napříč uměleckými žánry a médii. V Brně uvedou své představení O jako Schlemmer, inspirované tvorbou hnutí Bauhaus a jedním z jeho představitelů Oskarem Schlemmerem. Téma architektury, jež vymezuje určitý prostor, kde je možné pohybovat se a hrát si s její funkčností, se propojuje s funkčností uspořádání lidského těla; pravidla daná strukturami se spojují s hrou, která se odvíjí v jejich rámci. Další zastávkou v cestě za současným tancem budou dvě představení Kateřiny Dietzové, která působí jako tanečnice nejen v České republice ale i v Nizozemí. Úterní večer 28. 10. otevře sólo Glazed Walks, které v sobě ztělesňuje balancování mezi plánováním, představami, jak by věci měly být, na straně jedné a neustále se proměňujícími a unikajícími významy a obrazy na straně druhé. Druhou částí večera bude jedna ze tří variant taneční úvahy na téma sdílených strukturANALOG – verze HC. Představení se odehraje v jedné z industriálních hal Malé Ameriky. Třetí z večerů, tedy středa 29. 10., bude ve znamení taneční a hudební improvizace. Představí se projekt Setkáme se..., uskutečňovaný v obměňujících se sestavách performerů napříč různými městy a místy, který do Brna zavítá ve svém šestnáctém pokračování. Tento večer organicky naváže na workshop jevištní improvizace (27. 10.–29. 10.) určený pro tanečníky a hudebníky, jehož taneční část povede Kateřina Dietzová a hudební Petr Vrba. Koncept workshopu je specifický a do určité míry i jedinečný v tom, že se explicitně zabývá otázkou, jaké jsou nástroje pro spolupráci mezi tanečníky a hudebníky, mezi improvizovaným tanečním a hudebním vyjádřením. Festival Natřikrát završí v pátek 31. 10. v kině Art projekce tanečních filmů s teoretickým úvodem Lucie Sendlerové. Po celou dobu festivalu budou moci jeho návštěvníci zhlédnout výstavu tanečních fotografií Petra Kačírka a skupiny Filigrán v Bezbariérovém divadla Barka.
Kořeny Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla Natřikrát sahají do roku 1999. Festival v současnosti pořádá stejnojmenný spolek, který se stal zastřešující organizací pro brněnskou taneční skupinu Filigrán. Natřikrát je jedinou akcí svého druhu v Brně a vůbec v celém Jihomoravském kraji. Zaměření festivalu vysvětluje jedna z organizátorek Eva Navrátilová: „Natřikrát především umožňuje laické i odborné veřejnosti sledovat současné trendy a zajímavá díla tanečně-divadelních oborů, často ve spolupráci s významnými hudebními umělci. Dramaturgii se však nesnažíme zaměřovat jen na uznávané tanečníky, snažíme se také objevovat nová experimentální díla, která mají přesahy i do jiných žánrů. Našim záměrem je podpořit experiment a hledání různorodých cest tanečního/pohybového vyjádření, a vedle prezentace současného tance brněnským divákům tak i přinášet nové inspirace do pole českého současného tance obecně.“ V minulých ročnících se tak v Bezbariérovém divadle Barka vystřídalo mnoho významných tanečníků a choreografů, jmenujme namátkou Williama Petita, Annu Sedlačkovou, Charlese Linehana, Pierra Nadaud, Karen Foss a Daniela Račeka, Evu Klimáčkovou, Debris Company, Jara Viňarského, Stéphana Frattiho, skupinu DOT 504, Nanohach a mnoho dalších. Vedle klasických divadelních prostor se festival snaží hledat i alternativní prostory, v nichž se tanec běžně neprezentuje. Loni to byly prostory bývalé textilní továrny Vlněna. Festival Natřikrát se stal neopomenutelným bodem a spojnicí tanečních cest mezi Prahou a Bratislavou: „Natřikrát je v rámci českých regionů zcela jedinečný festival,… Děje se tak proto, že sdružení Filigrán sdílí stejný obdiv k současnému tanci jako my v Tanci Praha, a děje se tak přes veškeré poklesy rozpočtů na granty neziskovkám... a navíc se daří zvát vysoce kvalitní, originální umělce, které stojí za to poznat,“ uvedla k loňskému ročníku festivalu Yvona Kreuzmannová, předsedkyně Tance Praha. O festivalu najdete více informací na www.natrikrat.cz.
Mila
Za mě...ne. Nepohoršuje, ale je to za hranicí. Pro mě je klasika klasikou. Pokud nekdo chce jít touto cestou, tak ať…Labutí jezero aneb Co nejdál od pohádky