V Českém Krumlově ožijí dva skvosty barokního divadla
zprávy
Text jeho Pygmaliona se spíše deklamuje než zpívá, ale hercova akce je doprovázena instrumentální hudbou. Krátké orchestrální mezihry, které zrcadlí každou hercovu pohnutku a vyjadřuje jeho vnitřní pocity, zkomponoval pod Rousseaovým dohledem jeho lyonský žák Horace Coignet (1735–1821). Jeho partitura, která byla pokládána za ztracenou, byla nalezena v roce 1995, a proto je nyní možné reinterpretovat toto tak, jak ho Rousseau zamýšlel.
Novodobá světová premiéra je výsledkem spolupráce mezi umělci, specialisty na jevištní a hudební provozovací praxí 18. století a akademickými pracovníky, sdruženými v mezioborovém výzkumném projektu Performing Premodernity při Stockholmské universitě (www.performingpremodernity.com). Provedení orchestrem Musica Florea s mezinárodním obsazením účinkujících pod taktovkou Marka Štryncla a v nastudování Marka Tatlowa slibuje nevšední zážitek. V hlavních rolích vystoupí sopranistka Laila Cathleen Neuman (http://www.lcneuman.com/) a João Luís Paixão. Ke kořenům baletu Balet Le Départ d´Enée, ou Didone abandonnée, tedy Aeneův odjezd aneb Opuštěná Didó měl premiéru na carském dvoře v Petrohradě 29. září 1766 a autorem hudby i choreografie byl Ital Gasparo Angiolini (1731–1803). Angiolini, sólový tanečník, choreograf i hudební skladatel, který do Ruska přicestoval z Vídně, si vybral oblíbený námět o nešťastné lásce královny z Kartága a řeckého hrdiny Aenea. Inspirací mu byla stejnojmenná opera libretisty Pietra Metastasia, jeden z největších „hitů“ 18. století. V Petrohradě byla uvedena hned několikrát, šlo o populární námět. K baletní verzi Angiolini zkomponoval vlastní hudbu. Vznikl přibližně půlhodinový opus, který si získal oblibu diváků, dvora i odborníků, své uznání projevil dokonce i sám autor libreta opery, v té době již žijící legenda operního světa. K fenomenálnímu úspěch baletu přispěla novátorská choreografie, hudba a interpretace.
Gasparo Angiolini byl jedním z nejvýznamnějších reformátorů baletu 18. století. Spolupracoval se skladatelem Christophem Willibaldem Gluckem a libretistou Ranierem de Calzabigim. Přelom padesátých a šedesátých let 18. století ve Vídni byl z uměleckého hlediska skutečně revolučním obdobím: Gluck s Calzabigim vytvářeli novou podobu opery, v níž byl kladen důraz na expresivnost hudby a emotivní herectví, G. Angiolini do těchto oper vytvářel balety. Gluck byl také autorem hudby k jeho prvnímu významnému baletu Don Juan aneb Kamenná hostina (1761).
Ten je baletními historiky považován za první tzv. „ballet d’action“ nebo „balet-pantomima“, nový žánr tanečního umění, který měl dle Angioliniho vyprávět velké příběhy a tragédie slavných autorů. Nová témata si vyžadovala nový taneční slovník a nové pojetí herecké akce, a právě zde jsou kořeny baletu tak, jak jej známe dne. Bez průkopnické práce této generace by dnes nebylo ani tak slavných baletů, jako je notoricky známé Labutí jezero. Pro milovníky tanečního umění je tedy jedinečnou příležitostí vidět živě podobu baletu tak, jako vypadal v počátcích svého svébytného žánru. Umělec a jeho dílo je novým společným projektem renomovaného orchestru Musica Florea a souboru Hartig Ensemble – Tance a balety třech staletí. Musica Florea, založená v roce 1992 violoncellistou a dirigentem Markem Štrynclem, patří v České republice ke špičce v oblasti stylově poučené interpretace hudby od raného baroka po 20. století. Ve spolupráci se souborem Hartig vznikla od roku 2007 již celá řada rekonstrukcí hudebně dramatických děl. Mezi tyto projekty patří rokokový balet Josepha Starzera La guirlande enchantée, dílo Ch.W. Glucka La Danza (2009), česká premiéra Terpsichory G. F. Händla s hostující primabalerínou Barborou Kohoutkovou v hlavní roli (2010), opera Henryho Purcella Dioklecián (2013) nebo Armida Giuzeppe Scarlattiho (2014). Zdroj: Hartig Ensemble Odkazy: www.musicaflorea.cz, www.facebook.com/musicaflorea www.facebook.com/hartigensemble
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Labutí jezero – Čím víc motivů, tím víc nezdarů
kritiky -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 34 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 36 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 37 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 38 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 52 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 54 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?