Tanečnice, pedagožka a choreografka Mira Figarová, jejíž profesionální působení je spojeno s brněnským baletem, zemřela o víkendu ve věku 95 let. Byla jednou z nejvýznamnějších představitelek brněnského baletu 30.–50. let. Byla žákyní jak baletní školy I. V. Psoty, tak v Praze Jelizavety Nikolské, s jejímž souborem pracovala v roce 1933. Po krátkém angažmá v pražském ND se stala sólistkou v Brně (1936–42, od 1938 primabalerína), byla sólistkou a choreografkou v německém divadle v Olomouci (1942–45) a opět sólistkou a pedagožkou v Brně (1945–61). Byla obdarovaná mimořádným talentem a půvabem, byla oporou především klasického repertoáru.
Vystupovala v baletech I. V. Psoty: jako Kolombina v Divadle za bránou a Karnevalu, Panenka ve Vzpouře hraček, sólově ve Slovanských tancích (1938), v prologu k premiéře Romea a Julie (1938), jako Dívka v České svatbě, Panenka v Petruškovi, Šeherezáda, Odetta a Odilie v Labutím jezeře. V poválečné éře byla například Princeznou v Lastuře, Svanildou v Coppélii, Ženou v Symfonii života, Zlou královnou v Labutím jezeře, Dobrou vílou v Popelce, Terezou a Hraběnkou v Plamenech Paříže, Dívkou v Podivuhodném mandarínovi aj. Jako choreografka nastudovala např. Italské capriccio (1952), tance v opeře Piková dáma, Prodaná nevěsta (Brno, rakouský Linec), Rusalka (Linec). V letech 1946–1976 byla pedagožkou brněnské taneční konzervatoře.
Figarová byla jmenována zasloužilou umělkyní (1967) a v roce 1996 dostala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Byla též držitelkou Ceny města Brna a čestnou občankou téhož. V roce 2009 vyšla o jejím životě a tvorbě monografie z pera brněnské teatroložky Eugenie Dufkové, Primabalerína Mira Figarová. Révérence.