Výročí Jiřího Žaluda: „Profík každým coulem“
„Jiří Žalud je pro mne ,přírodní úkaz‘, ztělesnění pokory, píle a lásky k divadlu. Pro něj neexistuje slovo ,nejde‘. Ve svých osmdesáti letech se denně přijde na sál rozhýbat. Celoročně chodí v kraťasech, téměř i celou zimu. Na dovolenou jezdí jedině s kolem. Takhle například objel Řecké ostrovy, Itálii či Bulharsko. Jeho dopinkem je cibule a česnek. Jiří Žalud je prostě neuvěřitelný člověk! Profík každým coulem. I kdyby tančil nějaké představení 10 let, nepůjde na něj bez zkoušky. Je opravdu jedinečný. Teď bude tančit v novince Libora Vaculíka Slečna Julie. Premiéra je v lednu 2017 a bude to představení pro 4 tanečníky. Mimo to je několikanásobným dědečkem a věnuje se vnoučatům,“ dodává Zuzana Hradilová, sólistka baletního souboru DJKT.Tanečník a pedagog Jiří Žalud se narodil 22. září 1936 v Plzni, kde také vystudoval baletní školu. V letech 1954 až 1997, tedy většinu svého života, byl angažován v Plzni v Divadle J. K. Tyla (kromě vojenské prezenční služby, kterou strávil v Souboru 1. vojenského okruhu v letech 1956 – 58 a krátkého působení v Laterně magice 1991/1992). Od roku 1961 působil v plzeňském divadle jako sólista a mezi lety 1992 a 1995 jako šéf baletu. Během své kariéry přesvědčivě zvládal všechny kategorie rolí, jeho živému projevu nejvíce vyhovovaly postavy se silným dramatickým nebo komickým nábojem. „Během dlouhých let svého působení jsem měl možnost tančit ve skutečně širokém repertoáru nejrůznějších děl. Od drobných rolí jsem se dostával stále k větším a náročnějším úkolům…“ říká v knize Divadelní návraty Jiří Žalud.
Mezi role jenž ztvárnil, patřil například Princ v Popelce (1959, 1971), Merkucio a Tybalt v Romeovi a Julii (1964, 1986), Princ v Labutím jezeře (1967), Franz v Coppélii (1968), Carabosse ve Spící krasavici (1991) a další.„Balet chápal Jiří Žalud vždy jako taneční divadlo, jako skutečný tanečník-herec dokázal na bravurní technické úrovni vytvořit výraznou jevištní postavu se vším všudy. Z vysoké technické úrovně neslevil ani na sklonku své neuvěřitelně dlouhé profesionální dráhy, kterou neukončil ani po odchodu do důchodu v r. 1997, naopak ji ještě zpestřil četným hostováním v pražském Národním divadle, ve Státní opeře Praha, v Divadle v Dlouhé či v Olomouci,“ dodávají zástupci DJKT.
S mateřským souborem spolupracuje Jiří Žalud stále. Diváci mají možnost vidět ho jako Pátera Lorenza v Romeovi a Julii, Ceremoniáře v Šípkové Růžence, Starého elegána v tanečním muzikálu Edith – vrabčák z předměstí nebo jako majitele gladiátorské školy v baletu Spartakus.
V roce 2003 získal Jiří Žalud cenu Thálie za celoživotní mistrovství a v předvečer svých 80. narozenin převzal v Malém sále Měšťanské besedy další ocenění - Uměleckou cenu města Plzně 2015.
„Své osmdesáté narozeniny oslaví doyen baletního souboru takříkajíc na jevišti, 8. října se pro něj ve Velkém divadle odehraje slavnostní představení baletu Spartakus,“ uzavírají zástupci DJKT.
Oslavenci přejeme všechny nejlepší, mnoho štěstí, zdraví a radosti do dalších let!
Zdroje:
DJKT
Divadelní návraty; 111 osobností vzpomíná na plzeňské angažmá, Plzeň, I. K.
Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima
Divadelní revue DJKT 3/2016
Mila
Za mě...ne. Nepohoršuje, ale je to za hranicí. Pro mě je klasika klasikou. Pokud nekdo chce jít touto cestou, tak ať…Labutí jezero aneb Co nejdál od pohádky