Výročí Kateřiny Benešové
Inzerce
Tanečnice Kateřina Benešová (rozená Rejmanová) se narodila 19. července 1968 v Praze. V roce 1986 absolvovala Taneční konzervatoř Praha a posléze obor taneční pedagogika na HAMU. Dráhu sólové tanečnice zahájila v Pražském komorním baletu (1985–1991, 1995–2003), jednu sezonu strávila v Českém baletním divadle (1991/1992), spolupracovala také s Černým divadlem J. Srnce (1992–1995). Benešová byla označovaná za půvabnou, přirozenou, technicky i výrazově velmi vyzrálou jevištní osobnost. Stala se velkou oporou Pražského komorního baletu, v jehož repertoáru ztvárnila na čtyřicet sólových partů. Jmenujme například díla Komboloi, Musica slovaca, Píseň o mrtvých dětech, Po zarostlém chodníčku, Sinfonietta, Smrt a dívka, Stabat, Stmíváníčko, Šmokoviny, Špásování, Záskok, Zjasněná noc či Z mého života. Za roli A bomby v Hirošimě si v roce 2000 odnesla Cenu Thálie. Později navázala na spolupráci s choreografem Liborem Vaculíkem, kterého znala již z Pražského komorního baletu. V roce 2002 bylo uvedeno Vaculíkovo plzeňské představení Edith Piaf – vrabčák z předměstí v Praze, v němž se Benešová zhostila hlavní role. S Vaculíkem připravovala jako tanečnice i asistentka i další projekty, například muzikál Tři mušketýři nebo Angelika. V roce 2012 ztvárnila titulní roli v muzikálu Lucrezia Borgia, opět z dílny Vaculíka. Tančila také v muzikálu Romeo a Julie (2015) a až do letošního roku v díle Sibyla – Královna ze Sáby. Kromě interpretační činnosti se Benešová věnuje také výuce. Od roku 2004 působí jako učitelka plavání kojenců a dětí a tato činnost ji dle jejích slov „naplňuje radostí a elánem“. Před dvěma lety začala učit na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy a věnuje se také taneční průpravě krasobruslařů. Nadto má Kateřina Benešová dvě děti a trávit čas s nimi je pro ni prioritou.
Oslavenkyni přejeme všechno nejlepší! Hlavně mnoho zdraví, štěstí a radosti do dalších let.
Zdroje:
Písemná korespondence s Kateřinou Benešovou.
HOLEŇOVÁ, Jana, ed. Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001. ISBN 80-7008-112-0.