
Balet Národního divadla vyslyšel dlouholeté volání veřejnosti po zaznamenání zdařilých inscenací z repertoáru souboru a následném vydání na DVD. Ve spolupráci s Českou televizí vzniklo dvojDVD se dvěma díly choreografa a režiséra Petra Zusky: BREL – VYSOCKIJ – KRYL / Sólo pro tři a Sólo pro nás dva. Součástí DVD je bonus, profilový dokument režiséra Martina Kubaly nahlížející nejen do Zuskovy profesní dráhy, ale i do jeho soukromí.
„Dokument se jmenuje ‚Chvění Petra Zusky‘. Chvění proto, že celým životem Petra Zusky se táhne negativní i pozitivní chvění – jako tenká, červená niť. Během jednoho roku jsme s tímto umělcem strávili poslední chvíle, kdy byl patnáctým rokem uměleckým šéfem Baletu Národního divadla,“ popisuje natáčení dokumentu jeho režisér Martin Kubala a dodává: „Byli jsme svědky zkoušek i slavnostních premiér, nahlédli jsme do jeho rodinného zázemí. Podívali jsme se do naprosto neobydlených míst Slovenska, kde v bývalé chalupě svých rodičů Petr v létě relaxuje. Cestovali jsme společně po Finsku, Čechách i kanadském Montrealu.“
Petr Zuska přes 25 let tančil, jako choreograf vytvořil více než 50 baletních děl pro domácí i zahraniční soubory. V pozici uměleckého šéfa Baletu ND působil bez přerušení 15 sezon, což je nejdelší souvislé funkční období v historii Národního divadla.
„Oněch patnáct let je pro mne vteřinou i věčností. Záleží jen na tom, z jakého úhlu se na to dívám. Pomyslný ocásek toho všeho – tedy posledních dvanáct měsíců Martin Kubala zdokumentoval. A zřejmě si dopředu někde ‚tam nahoře‘ v univerzu sám objednal, aby ten ‚ocásek‘ stál za to. A povedlo se. Zmíněné poslední období bylo pro mne skutečně náročné. Profesně, umělecky, ale i jinak všeobecně. Nicméně jsem to přežil a snad i úspěšně. I Martin to přežil a to veleúspěšně, neb se mu to podařilo skvěle natočit. Děkuji Ti, Martine!,“ reaguje Petr Zuska.
Zdroj: Institut umění - Divadelní ústav a ČTK
Josef Herman
Milé dámy,papír, net, podcast, blog a cokoli dalšího si vymyslíte, to jsou přece jen média sloužící komunikaci v té…
Přestat se zdržovat nesmysly aneb Co s kritikou v éře nových médií