Věra Urbánková. Zdroj Český taneční slovník.
Tam mezi lety 1949 až 1951 tančila například Ptáčnici v Šeherezádě, Paní poctivou v Kramářských písních (1949) či Královnu Johannu ve Hře o sv. Janu Nepomuckém (1949). Po svém návratu do Prahy vyučovala na lidové škole umění a mezi lety 1952 až 1970 také na taneční konzervatoři. Ve své pedagogické a choreografické práci se zaměřila především na výrazový tanec a moderní techniky, získávala zkušenosti na stážích v Palucca Schule, Kolíně nad Rýnem, Paříži a Londýně. Byla osobností, která jako první seznámila naše studenty, tanečníky a choreografy například s technikou Marthy Grahamové. Pro Taneční konzervatoř v Praze nastudovala řadu choreografií (Svatebčany na Eiffelce 1963; Kuchyňskou revui, Lašské tance, Etudy 1965). Věnovala se také rekonstrukcím historických tanců (Amfiparnasso O. Vecchiho). Jako choreografka se podílela na řadě inscenací oper a činoher. Byla spoluautorkou publikace Pohybové etudy (Praha, SNDK 1963). Věra Urbánková zemřela 29. ledna 1972 v Praze.
Zdroj: HOLEŇOVÁ, Jana (ed.). Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001. ISBN 80-7008-112-0.
Jana Novotná
Myslím, že recenze a její závěrečné otázky dokonale odpovídají na to, nakolik je tento už sám o sobě ND naprosto nehodný…Puppet, Dos soles solos – Dvojitá sázka na jistotu?