Zemřel Nigel Charnock

Britský tanečník a choreograf Nigel Charnock, známý také jako zakládající člen tanečního souboru DV8 zemřel ve středu 1. srpna v Londýně ve věku 52 let. Charnock vystudoval London School of Contemporary Dance. Začátek jeho umělecké dráhy je spojen s Ludus and Extemporary Dance Theatre, v roce 1986 poté stojí společně s Lloydem Newsonem u zrodu slavného DV8 Physical Theatre. Ten opouští o šest let později, v době, kdy se soubor již těšil mezinárodnímu věhlasu. “Jako DV8 jsme měli značný úspěch s velkými produkcemi, sám jsem se ale cítil být stále menší a zanedbatelnější součástí této mašinérie.” V roce 1995 zakládá vlastní soubor Nigel Charnock + Company, v letech 2002 až 2005 stál potom v čele Helsinki Dance Company. Charnock po sobě zanechává pozoruhodný umělecký odkaz, díla často autobiografického charakteru, založená na improvizaci a vyznačující se nezaměnitelným podtónem černého humoru. Ve své tvorbě stál vždy mimo hlavní proud, často vytvářel náročné kusy, jejichž tématem byla jeho homosexuální orientace a v nichž bořil hranice jednotlivých uměleckých žánrů, čímž pomáhal přetvářet pohled na tanec jako takový. Smrt zastihla tohoto “básníka těla a tanečníka slova, ... virtuóza troufalosti" (jak ho popsal The Independent) uprostřed práce na jednom z jeho doposud nejambicióznějších projektů, připravovaných pro svůj vlastní soubor. Krátký úryvek této choreografie s názvem 10 Men mohlo publikum zhlédnout již v rámci letošní British Dance Edition, kde se předvedená ukázka setkala s jednoznačným úspěchem. Mezinárodního  věhlasu však dosáhly především Charnockovy sólové choreografie, jako například Human Being, Hell Bent, Original Sin, Resurrection, Frank a nejnověji One Dixon Road. Často však také pracoval s tanečními centry i nezávislými umělci po celé Evropě, Izraeli a Kanadě, na jejichž zakázku vytvořil řadu dalších choreografií. V posledních letech tak mimojiné vytvořil nové choreografie pro Louise Lecavalier (Kanada), Candoco Dance Company, Ludus and National Dance Company of Wales, ale také například opakovaně spolupracoval s jazzovými hudebníky Michaelem Riesslerem a Gwilymem Simcockem. České publikum si pak pravděpodobně vzpomene především na jeho inscenaci Love Me/Miluj mě, vytvořenou ve spolupráci se souborem NANOHACH v roce 2008, jež je stále na repertoáru tohoto uskupení. Mezi jeho poslední dokončené kusy potom mimojiné patřily Stupid Men, improvizační představení pro čtyři tanečníky, jež také režíroval a potom již vzpomínaná One Dixon Road, sólová choreografie, vycházející z Nigelova dětství, rodinného zázemí a prvních tanečních inspirací. Zdroj: www.bbc.co.uk, http:nigelcharnock.co.uk