Registrace

Zemřela prof. Božena Brodská - zakladatelka dějin českého baletu

Ve věku 96 let zemřela v neděli 23. června večer profesorka Božena Brodská, zvaná Bíba. Prof. Brodská zásadním způsobem ovlivnila vývoj české baletní/taneční historiografie, v mnoha směrech položila základy historického studia zejména divadelního tance u nás. 

Božena Brodská. Foto: Alan Homolka.
Božena Brodská. Foto: Alan Homolka.
Inzerce

Jako tanečnice byla žačkou Milči Mayerové (1932–38), Lídy Myšákové (1940–44) a Niny Jirsíkové (1945–46). Studovala hudební vědu na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1946–50) a absolvovala studium teorie tance na katedře tance Akademie múzických umění v Praze (1955, žačka Jana Reimosera). Byla v angažmá v Družstvu divadel práce (Karlín) 1946/47, v D 45, 1947–49 a v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého 1950/51. Od roku 1955 působila na katedře tance AMU v Praze (docentka 1975, profesorka 1982, vedoucí katedry 1975–86).

Pedagogická a badatelská činnost tvořila základní náplň její odborné aktivity. Vyšla z podnětů Jana Reimosera a zaměřila se především na historické studium tance. Hlavní tematické okruhy její práce tvořilo sledování historického vývoje divadelního tance 18. a 19. století v evropském i specificky českém kontextu. Při studiu českého divadelního tance shromáždila základní sumu faktografického materiálu rozsáhlým studiem pramenů, uložených v českých, ale také rakouských a jiných institucích. Výsledky svého výzkumu publikovala především ve formě vysokoškolských učebních textů, spolupracovala autorsky na syntetizujících publikacích, například Dějiny českého divadla II (1968), Divadlo v Kotcích (1992), Dějiny umělecké kultury II (1996) a další. Řadu popularizačních článků vydala v Tanečních listech. Její texty představovaly v podstatě jedinou českou reflexi dané problematiky. Významně přispěla ke konstituování české taneční vědy, vychovala další generace badatelů v oblasti tance (Jana Holeňová, Helena Kazárová, Dorota Gremlicová). Mezi její publikace patří Romantický balet (Praha 1974); Dějiny českého baletu do roku 1918 (Praha 1983);
Dějiny ruského baletu (Praha 1984); Vybrané kapitoly z dějin baletu (Praha 2000); Les Ballets Russes (Praha 2001).

Rodině i blízkým prof. Boženy Brodské vyslovujeme upřímnou soustrast.

Připomeňme si tuto osobnost rozhovorem z roku 2012 se Zuzanou Smugalovou a také článkem od Doroty Gremlicové z roku 2017 u příležitosti 95. narozenin prof. Brodské.

 

Zdroj: Český hudební slovník.

Galerie

Vyplněním e-mailu se přihlásíte k odběru automatických notifikací, které vás upozorní na nový příspěvek v této diskuzi.

Odesláním příspěvku souhlasíte s pravidly pro diskutující

Yvona Kreuzmannova
Bíba jako člověk s velkým Č
Dokáže-li Vás někdo vést jako pedagog tzn. někam skutečně posouvat, má Vás inspirovat, vzbuzovat Vaši zvědavost, vést dialog, který Vás baví. To vše a mnohem více Bíba uměla. A navíc – nebála se přijmout v post-normalizačních 80.letech za studenty i nás, děti z antikomunistických rodin. Vzala si mne „pod křídla“, nabídla mi na katedře i práci „pomocné umělecké síly“, fandila mým výzkumům současného tance na ambasádách a Francouzském institutu, nechala mě v posledním ročníku hned po revoluci vyjet na stipendium do Paříže a sledovala, jak se daří postavit Tanec Praha na nohy. Na 25. ročníku České taneční platformy jsme si s Honzou Kodetem a Monikou Rebcovou slíbili, že za ní hned po festivalu zajdeme. Pozdě. V den pohřbu jsme na Ministerstvu kultury hlasovali o cenách za přínos divadlu - loni byla mezi nominovanými. Nelze stihnout všechno, ale jedno je jisté – jsou lidé, které nikdy z paměti nevymažete a v důležitých momentech k Vám jejich nenápadná moudrost promluví. Děkuji za to, Bíba je tu dál.
Kloubkova
Dik za vse.
Mila Bibo, dekuji za pozitivni energii, nadseni, lasku k oboru i lidem. Dejte si tam nahore kafe, cigarko a nezapomente na tenisovy turnaj. Zustanete porad v mem srdci. Ivana Kloubkova
Jaroslav Slavický
Smutná zpráva
Velmi smutná zpráva pro všechny, kdo paní prof. Brodskou - "Bíbu" znal. Byla nejen velkým odborníkem, ale také báječným člověkem. Mám na ní krásné vzpomínky ze studia, na nezapomenutelné přednášky z dějin tance, ale také z osobních setkání. Byla to ona, kdo mi po silvestrovském představení baletu Giselle v roce 1982 oznámil, že "od září u nás budeš studovat" a bylo to. A bylo to dobře. Vedla moji diplomovou práci /A. Bournonville/, kolik informací, podrobností, které nikde nenajdete! A potom si vzpomínám na představení k jejím 90.narozeninám, které jsme uspořádali ve Stavovském divadle. Měla obavy, jestli tam zaparkuje, protože přijede autem, a když jsem se ptal, jestli ví, jak se k zadnímu vchodu dostane, řekla, že si to najde na internetu. Ano to byla prof. Brodská! Čest její památce, upřímnou soustrast rodině a všem, kteří ji měli rádi! S úctou J.Slavický
Jitka Tázlarová reakce na Jaroslav Slavický
Re: Smutná zpráva
Jsem vděčna paní doc. Boženě Brodské za to, že mně vstřícnou úpravou rozvrhu hodin umožnila v osmdesátých letech studovat taneční pedagogiku na HF AMU v Praze, kam jsem při zaměstnání v divadle dojížděla každý týden na dva dny z Opavy. Proto jsem mohla zůstat v milované profesi a posléze založit Taneční konzervatoř Ivo Váni-Psoty v Praze.
Když přednášela paní docentka Brodská Dějiny tance a baletu, vždy se usmívala. Bylo na ní vidět, jak dějiny tance miluje celou bytostí a jak ráda nám předává detailní informace. Jako vedoucí taneční katedry HF AMU ovlivňovala svou osobností celkovou uměleckou atmosféru školy a již v té době probíhaly odborné diskuze na úrovni rovnocenného dialogu studentů s profesory.
Dovoluji si vzdát čest její památce a vyslovit soustrast a úctu všem příbuzným. Jitka Tázlarová

Související texty