Jan Malík a Pulsar:
Pulsar jako umělecká platforma nijak zvlášť nerozlišuje „v sezoně“ či mimo ni. Na sklonku léta nás pálilo téma našich kapacit a času. Prožili jsme několik radostí a také napínavých situací spojených s premiérou, s konferencí Role umělce dnes a s naší podporou mezižánrového projektu umění & terapie Vyprovokuj (se) tancem!, který nás vtáhnul, pohltil. S vírou jsme vnímali a sledovali vstup Petra Tyce do vedení Duncan centre, naší alma mater, se kterou jsme spolupracovali na nově pojaté koncepci uměleckého dialogu mladé generace tvůrců při jejich vstupu do profesionálního prostředí pod názvem Nezřízeni. Do nového roku bychom rádi vstoupili s mentálním klidem a se zdravým rozumem. To si přejeme. Na konci ledna začínáme nový originální roční live stream a máme radost, že bude vysílán z regionu. Začneme i nové tvůrčí umělecké setkání, které vyústí v dílo přispívající ke vzpomínce na založení Duncan centre v roce 1992, před třiceti lety.
Bratři v tricku:
Začátek sezony pro nás bývá konec dubna / začátek května. To bylo v tomto roce období, kdy u nás končily nejtvrdší lockdowny a situace byla stále poměrně nejistá. Bylo smutné sledovat, jak se opět ruší festivaly ve Francii, v Belgii nebo v Anglii, které přeložily své programy z roku 2020. Letos se rušily již povětšinou bez náhradního termínu. Za rušením většinou stála obava ze změn pravidel, opatření a pochopitelná neochota organizátorů investovat energii do nejistého podniku. Toto pro nás bylo opravdu frustrující. Velké zahraniční festivaly najednou zmizely z našeho kalendáře a znovu se vracel zmar, přestože v České republice se věci obracely k lepšímu. Pár statečných však vydrželo a my jsme s velkou radostí odehráli několik představení ve Francii a Polsku.
Stejně jako loni jsme tak drtivou většinu sezony strávili u nás, ale rozhodně jsme nelitovali a můžeme letošní sezonu považovat za úspěšnou. Těšíme se na příští rok a doufáme, že nás znovu trochu přiblíží k místům, která jsme kvůli covidu museli na nějaký čas opustit. Přejeme všem mnoho úspěchů a zdraví v příštím roce.
Farma v jeskyni:
I přes nejistotu způsobenou pandemií jsme zahájili sezonu reprízami představení Navždy spolu! Veškerou naši pozornost a práci jsme však v tomto roce věnovali našemu nejnovějšímu projektu Commander, v rámci kterého jsme dokončili audiovizuální část hranou dětskými herci a ve spolupráci s O2 Chytrá škola i edukativní videa, realizovali jsme první dílny a přednášky pro rodiče a děti a zároveň jsme od září intenzivně pracovali na přípravách a zkoušení divadelní části projektu. Těšíme se proto na druhou polovinu sezony, kdy nás čeká premiéra audiovizuální i divadelní části Commander, a zároveň doufáme, že nám pandemická situace dovolí naše plány realizovat.
Barbora Látalová z Ostružiny:
Na začátek sezony jsme se velmi těšili, protože jsme uspořádali náš první ostružinový festival k pětiletému fungování spolku, tedy odehráli jsme všechny naše dosavadní produkce v jednom týdnu. Náročné bylo, že nejen my, nýbrž celá kulturní obec v Praze a nejen v Praze, měla podobný nápad, co se intenzity hraní týče, a září pukalo kulturně ve švech. Oslovit tedy v září diváky a zkoordinovat interprety nebylo jednoduché a povedlo se nám to, z toho máme velkou radost.
Díky rozhodnutí uspořádat týdenní festival Plody Ostružiny jsme dotáhli nový vizuál webu, našli posily pro PR a marketing, dalo by se říci, že jsme profesně upevnili náš pracovní tým spolku. Díky dvěma adaptacím, které jsou i pro neslyšící diváky, jsme si rozšířili divácký i interpretační okruh mezi neslyšícími diváky i interprety. S tím přišly nové zkušenosti i nápady do budoucna.
Další radostí je pro nás to, že jsme nemuseli do konce roku v rámci ČR rušit žádné hraní. A s tím souvisí i náročnost – hrát pro školy je jednou z našich hlavních aktivit, v současné době booking pro školní kolektivy stojí nadstandardně hodně kreativity, sil a nervů. Jsme rádi, že zájem o naši práci je přítomen kolem nás i v nás.
Vyhlídky? Naše produkční doufá v nejlepší a připravuje se na nejhorší. Já si žádné vyhlídky nedělám, nacházím se ve stavu vyčkávání příchodu nového roku a myslím spíš na to, jak si plánovat a nezapomenout na osobní volný čas bez projektů.
Přála bych nám alespoň jeden zahraniční zájezd a vyhlídkově věříme, že vyjde minimálně to, co máme nyní dohodnuté, včetně zahraniční rezidence.
Lenka Vágnerová
U nás v souboru mě nejvíce potěšil rozjezd stálého provozu. Začali jsme v našem novém krásném studiu, kde realizujeme zkoušení, denní otevřené kurzy i mnohé další aktivity. Za tento domov jsme po 10 letech existence nesmírně vděční. Můžeme pracovat naplno a systematicky. A že je období pandemie náročné a nepřející pro tvorbu i divadlo, je fakt. Snažíme se s tím žít, hledat cesty, přizpůsobovat se situaci. I když nevíte, co bude druhý den. To je často náročné, ale nevzdáváme se. Nechci podlehnout tlaku, stresu a válcující kvantitě, kterou tato doba přináší. Kvalita je pro mne zásadní.
Eliška Brtnická
Děkujeme, to nás moc těší!Thin Skin – Křehkost kovových prutů