Ester Trčková

Vždycky jsem cítila, že chci mít jednou dítě. Na tu těžkou, dotěrnou a neforemnou otázku „kdy?“ jsem si dlouho zvládala vytvořit obranou krustu z odpovědí. 

Dnes, 18. září, uplynulo 50 let od smrti německé tanečnice, choreografky a pedagožky Mary Wigman, která byla jednou z klíčových postav moderního tance a významnou představitelkou německého expresionismu. 

Stojí vedle sebe v knihovně, spojuje je stejný námět a je mezi nimi téměř sto let. Řeč je o dvou stejnojmenných básnických sbírkách Abeceda autorů Vítězslava Nezvala a Ellen Jilemnické.

Umění je přímou linkou s tělem spojené. Tělo je nástrojem i námětem. Není umění bez těla a těla bez umění. V tanci to platí dvojnásob. 

Co včera bylo dost, dnes už je málo. Tím, kým jsme byli včera, dnes už být nechceme. Doba je rychlá, rychlejší než čas a nárok zní jasně: „Buď lepší, úspěšnější a šťastnější než tvoje včerejší já.“