Studenti oboru klasický tanec si zatančili v divertissement z baletu Coppélia s hudbou Léa Deliba. Původní choreografii vytvořil v roce 1870 Arthur Saint-Léon, který společně s Charlesem Nuitterem sepsal libreto, ve kterém se inspirovali novelou E. T. A. Hoffmanna Der Sandmann (Pískař). Úryvky z baletu se studenty nastudovali Hana Vláčilová, Nelly Danko, Kateřina Slavická a Jiří Horák. Je s podivem, že v programu se divák dočítá, že nastudování proběhlo podle původní choreografie Arthura Saint-Léona (v programu psaného „Sanit-Leona“), o tom ale až později.
Ve třech částech se představily tři různé Coppélie, Franze ztvárnil Martin Krčmář. Ústřední ženskou roli zatančila nejdříve Anna Vágnerová, která svou variací celý balet zahájila. Začala velmi opatrně, s lehkým úsměvem a v celém jejím projevu se odrážely její jemnost a subtilnost. Krčmář zpočátku působil velmi těžkopádně a jeho pohyby nedotaženě. Sbor dívek a chlapců vystoupil v mazurce a čardáši, ten ale oživil až příchod hlavního páru. V dalším, poněkud komorním, obraze prošla proměnou z loutky v živou bytost Natálie Paulasová. Pedro Vinícius C. Bueno (člen Bohemia Baletu) jako Coppélius proměnil její sekané pohyby v plynulé a celý výstup vyvrcholil ohnivým španělským tancem. Největší ohlas sklidila u publika třetí Coppélia v podání Anny Novotné a oproti prvnímu obrazu více zaujal i Martin Krčmář, který odkryl svůj potenciál. Novotná oproti svým vrstevnicím působila sebejistěji jak po technické, tak výrazové stránce.
Vraťme se ale k tvrzení „podle původní choreografie Arthura Saint-Léona“. Fráze, na kterou se řada tvůrců, včetně pedagogů TKP, odvolává. Ale jak opravdu vypadala původní choreografie z roku 1870, dnes odhalíme jen stěží. I tak v řadě baletních programů stále nalézáme podobné zmínky, a to přesto, že za každou verzí stojí jiný inscenátor. Oproti tomu, co jsme měli možnost zhlédnout ve Stavovském divadle, tanečnice v roce 1870 zcela jistě nezvedaly pózy nohou na 180° a ani v duetech se neprováděly zvedačky nad hlavu partnera. Celková estetika klasické taneční techniky byla jiná, než jak ji známe dnes. Odvolávat se proto na původní choreografii, pokud se nečerpá z původního notačního záznamu, nedává smysl a je poněkud nešťastné.
V druhé půli večera dostal prostor moderní a lidový tanec. Pro absolventy prvně uvedeného vytvořila jejich pedagožka Alena Drapalíková choreografii Tóny těla. Své tělesné nástroje tak rozpohybovali Evžen Bočkor, Kateřina Děrešová, Roman Kocherha, Natálie Pečená a Václav Šmíd. V pohybové etudě laděné do červených barev se střídaly formace od sóla až po skupinu a měnící se pozadí znázorňovalo roztančenou hudební osnovu. Opakovaly se záklony, tělesná vyosení nebo zrcadlově obrácené pózy. Místy ale hudba přebíjela pohyb, a ten tak tvořil jen nevýraznou kulisu. Závěr patřil tradičně „lidovkám“, ve kterých vynikly především Dudácká v choreografii Libuše Hynkové a již dříve uváděné Valašské hry Vladimíra Vostřeze nastudované Ivanem Muchkou. V těch se „ogaři“ nejprve společně naladili a posléze se předháněli ve vymýšlení nejrůznějších kousků za komentářů ostatních a hlasitého smíchu publika. Završení večera pak patřilo živelným Tancům z Velké Kubry v podání absolventů a studentů 7. ročníku.
Psáno z představení 19. června 2016, Stavovské divadlo Praha.
Absolventské představení 2016 (Taneční konzervatoř hl. města Prahy)
Absolventi oboru klasický tanec: Lucie Hrzalová, Andrzej Janczura, Kateřina Kapitánová, Martin Krčmář, Adéla Mandíková, Anna Novotná, Natálie Paulasová, Anna Vágnerová
Absolventi oboru moderní tanec: Evžen Bočkor, Kateřina Děrešová, Roman Kocherha, Natálie Pečená, Václav Šmíd
Coppélia (divertissement)
Choreografie (podle Arthura Saint-Léona) a nastudování: Hana Vláčilová, Nelly Danko, Kateřina Slavická a Jiří Horák
Hudba: Léo Delibes
Pedagogická spolupráce: Jaroslav Slavický
Kostýmy a výtvarné řešení scény: Josef Jelínek
Česká premiéra: 19. června 2016
Tóny těla
Choreografie a nastudování: Alena Drapalíková
Hudba: Benedetto Marcello, Giovanni Battista Grazioli a Ferdinando Corelli
Kostýmy a scéna: Renata Nováková
Hudební interpretace: Lubomír Malý (viola) a Lubomír Brabec (kytara)
Česká premiéra: 19. června 2016
Mazura
Choreografie a nastudování: Magdalena Kaprasová
Hudba: Jan Dumek
Skočná
Choreografie: Ivan Muchka
Hudba: Zdeněk Lukáš
Nastudování: Magdalena Kaprasová
Dudácká
Choreografie: Libuše Hynková
Hudba: Zdeněk Bláha
Nastudování: Eva Ornstová
Valašské hry
Choreografie: Vladimír Vostřez
Nastudování: Ivan Muchka
Karičky
Choreografie a nastudování: Magdalena Kaprasová
Hudba: lidová muzika JARA
Tance z Velké Kubry
Choreografie: Libuše Hynková
Hudba: Radim Drejsl
Nastudování: Magdalena Kaprasová
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 2x
Eliška Brtnická
Děkujeme, to nás moc těší!Thin Skin – Křehkost kovových prutů