Akrobaté v Concrete směle kráčí po kolmé stěně. Na Jatka78 vnesli spojením svých rukou silné charisma

Inzerce

Tři velmi disponibilní akrobaté Britt Timmermans, Mario Kunzi a Tijs Bastiaens se od počátku společné tvorby od roku 2017 hluboce soustředí na fyzické napojení v rámci disciplíny hand to hand, šířeji pozemní akrobacie. V jejich pojetí jde v podstatě o virtuózní tělesné prolínání s měkčením limitů pružnosti či zemské přitažlivosti. Společné dílo Concrete sestávalo ze tří částí, rozeznatelně oddělených občerstvovacími pauzami, v nichž se od sebe na rozdíl od samotné akce vzdalovali. 

Každou kapitolu charakterizoval vymezený prostor a věcně navržená světelná kompozice, dále precizně dodržovaný pohybový princip vzájemné komunikace a odlišovalo je také zvolené tempo. Tematický triptych i navzdory jeho funkční diverzitě, a to jak v geometrickém pojetí směrování pohybu, tak rytmizaci celků a způsobu uchopování se navzájem, sjednocovala absolutní pospolitost, důvěra vkládaná jeden do druhého. Artisté vyzařovali vysokou míru koncentrace. I do náročných akrobatických prvků a vazeb, jakými jsou například náskoky do stojky balancované v rukách partnera, nastupovali zlehka a s jasným vědomím pevných bodů, obecně s obdivuhodnou řemeslnou výbavou a viditelně bohatými zkušenostmi.  

První díl se odehrával v pruhu světla na šířku jevištní plochy a rozvíjel nabalování či převalování. Akrobaté, dva muži a žena, začínali v zaklesnutí a pokračovali vlínáním, podpíráním se, vyzdvihováním a ve svém činění neustávali. Chvílemi bojovali i s gravitací či vyvažováním nerovnováhy. Výchozí bod cyklické partitury, obrazně lidský mnohostěn či provrstvený útvar s dvanácti končetinami, asocioval buněčné dělení a jeho opětovné řetězení. Neztráceli kontakt mezi sebou, nasedali na sebe, naskakovali si do rukou, zanikali v neustále se hromadící a proudící hmotě, prolínali se, aby opět vyvřeli na povrch a posouvali oblou tělesnou matérii vpřed. Proměnlivý lidský shluk se roloval, pomyslně protkával prostor, jako když člunek brázdí tkalcovský stav pravidelně sem a tam, nahoru a dolů. 

Zatímco se úvod trilogie držel v pásu při zemi, od níž artisté stoupali a znovu k ní klesali, prostřední kapitola se doslova usadila na „střed“ a „postavila na nohy“. Akrobaté sice dále vsadili na pevný stisk a kontakt, ale rozvířili prostor v rotaci. Velkoryse rozevláté putování prostorem eskalovalo energii. Ještě častěji se například objevovaly náskoky na ramena i ruce partnerů, skluzy po jejich těle dolů. Tok rytmizovaly přechody zahrnující aktivní pohledy. Nepřetržité pnutí se otevíralo hvězdicovitě do všech směrů, avšak s hravou nadsázkou v podobě návratů do výchozích bodů, z nichž opět vylézali vzhůru, aby překvapivými cestami zas scházeli. 

Závěrečnou pasáž uvozovala příprava směrovaná postojem i pohledem ke zdi. Akrobatické trio na ni kontinuálně nasedalo, sjíždělo, ale i kráčelo, jako by šlo pouze o pootočenou plochu a nikoli kolmou stěnu. Trilogie se uzavřela protočením perspektivy, obrazně znejistěním gravitace. 

Představení, ať čtené existenciálně jako nikdy nekončící cesta dobrodruhů, hravé stavebnicové leporelo, anebo z hlediska excelentní expozice tělesné harmonie, reprezentovalo nejen lidský soulad, ale součinnost všech inscenačních složek od praktických kostýmů přes nosnou hudbu k uvědomělé dramaturgii. Hostování Concrete tímto v rámci pražské novocirkusové platformy rozhodně osvítilo právě „to“ na první pohled neviditelné. Položilo důraz na umné provrstvení všech komunikačních prostředků, aby vynikl kvalitní obsah a provedení jevištní akce. 

Psáno z české premiéry dne 16. listopadu 2024, Jatka78, Praha. 

Concrete

Koncept a režie: Knot on Hands 

Účinkují: Britt Timmermans, Mario Kunzi, Tijs Bastiaens

Dramaturgie: Piet van Dycke

Vedoucí projektu: Cahit Metin 

Produkce: Peggy Loch

Hudba: Roman Naef, Florestan Berset

Světelný design: Cahit Metin

Rezidence: Werkplaats Diepenheim, Leeraum.offen, Circuskapel

Za podpory: Performing Arts Fund NL, Amsterdam Fund for the Arts, Werkplaats Diepenheim, CirkLabo, This is not a circus

Akce je součástí Cirkusových nocí, koordinovaných Asociací nového cirkusu a La Nuit du Cirque, mezinárodního eventu organizovaného Territoires de Cirque (Francie).