Androidka Anička uzavírá kruh Laterny magiky

Ann-droid. Foto: Eszter Papp.

Autor Lucie Hayashi

Zcela nově vzniklým modelem byl také Laterna fest, jehož záměrem bylo představit různou práci s jevištními technologiemi. Přivedl do Prahy mnoho zajímavých umělců a kromě inscenací představil také řadu instalací nebo workshopů. Jedním z hitů bylo také představení maďarského uskupení Bandart, určené dětem již od čtyř let, které uzavřelo celý festival. 

Příběh androidky Aničky je prostý: zrodí se zpod rukou vynálezce, který přijde o dceru, a protože je částečně vyrobena z lásky, postupně objevuje ve svém světě lidskost – laskavost, touhu po svobodě, přátelství a lásce. Forma zpracování je vlastně také prostá, opírá se o nonverbální divadlo a pomáhá si technologiemi, které nám nejsou neznámé: videoprojekce, dálkově ovládané rekvizity, využití LED osvětlení přímo na kostýmu. Jenže to do sebe skvěle zapadá. Nápady jsou funkční i efektní, dramaturgická linie jednoduše kopíruje známé vzorce, výtvarná stránka je zcela přizpůsobena cílovému publiku – rodinám s dětmi. 

Inscenace velmi dobře pracuje s divadelní iluzí – menší děti věří, že dívka je opravdu robotkou, která ožije, starší už některé divadelní triky prokouknou, ale nechají se pohltit poetikou divadla. Interpreti s diváky komunikují, vtahují je do svého příběhu, jako praví komedianti. Jejich jevištní bytí připomíná pantomimická čísla našich mistrů, která jsem sledovala v dětství. Umění, při jehož sledování se stírá věkový rozdíl mezi diváky. Také přítomnost robotických hraček i dronů na scéně baví i dospělé, zvlášť, když performeři připouští, že někdy dokonale neposlouchají a jako každá technika se rády porouchají. 

Velmi brzy všichni v sále přistoupí na tuto hru a opravdu se spolu s Aničkou vydají na cestu za dobrodružstvím, která se odehrává víceméně na plátně za ní. S videoprojekcí nás ale propojuje dokonale načasovaná jevištní akce, jakou známe z laterny magiky dobře, blikající LED kostým měnící barvy i drobné rekvizity. Její cesta je strukturována jako jednoduchá počítačová hra, se získáváním bodů, životů a postupem do další úrovně. Nechybí humor a vtip, Anička za laskavost získává opravdové srdce, místo kolečkových bruslí jí narostou lidské nohy, robotické paže se změní v dívčí, až se vrátí do náruče svého stvořitele, aby se díky jeho lásce proměnila v reálnou ženu. 

Téměř hodinové představení neunudí ani nejmenší diváky. I když je příběh vrstevnatý a některé symboly pochopí spíše školáci, je forma natolik zábavná, že příběh sledují všichni jedním dechem. Přitom nelze mluvit o podbízivosti nebo útěku k technologiím pro popularizaci divadla. Jedná se o komplexní scénický tvar, který povzbuzuje kreativní vnímání, propojení fyzického a virtuálního umění, tak jak je dnešní dorůstající generace zažívá. 

Při sledování jsem měla pocit, jako bych zase seděla v té legendární Laterně magice a zažívala krásné divadlo, moderní umění, které si hraje s iluzí a ohýbáním reality. Po Kouzelném cirkusu, který brzy čeká jeho derniéra, bylo toto představení opravdovým balzámem na duši. Je důkazem toho, že lze i dnes dovedně pracovat s jednoduchými principy laterny magiky a uchvacovat současné diváky, aniž bychom museli držet uměle při životě dávno odumřelou slávu. 

Psáno z představení 26. června 2022, Nová scéna ND Praha.

Ann-droid / Androidka Anička

Koncept, scénář, režie: BANDART

Choreografie, dramaturgie: Katalin Lengyel

Animace, programing: Szabolcs Tóth-Zs.

Kostýmy: Anna Weszelovszky

Design a výroba LED kostýmu: Réka Harsányi

Robotické chodítko: Szabolcs Tóth-Zs., Róbert Haáb, Viktor Vicsek

Hudba: Balázs Alpár

Zvukový design: Zoltán Vadon

Asistent animace: Balázs Klárik