Arytmie – Nabito energií a emocemi

Hodnotit studentské představení mi vždy přijde trochu nefér. Divák performery vnímá prostě jako studenty a jen málokdy se stane, že v průběhu na tuto skutečnost zapomene. To se bohužel nestalo ani tentokrát při zatím posledním počinu choreografky a tanečnice Lenky Knihy Bartůňkové nazvaném Arytmie. Snad tento pocit ještě umocňoval fakt, že představení se uskutečnilo přímo na sále konzervatoře Duncan centre, jejíž posluchači 3. ročníku v něm tančili. Na druhou stranu nešlo přehlédnout, že někteří z početné skupiny mladých tanečníků skutečně mohou aspirovat na budoucí úspěšné profesionály.

7. 1. 2020 recenze

Arytmie. Foto: Vojtěch Brtnický.

Autor Marta Falvey Sovová

Lenka Kniha Bartůňková si během let praxe vytvořila na poli pohybového divadla jasně čitelný rukopis spočívající ve scénickém i světelném minimalismu a silném důrazu na niterné emoce. Ani v představení Arytmie tomu nebylo jinak, a právě zjevný cit pro vyjádření individuální fyzické výpovědi a pocitů dodával celé choreografii skvělou dynamiku.

Studenti do velké míry plnili požadavky choreografky, která kus společně s nimi postavila tak, aby se mohli ukázat jako jednotlivé silné osobnosti. Pokud v představení bylo něco arytmického, pak možná právě nestálost a občasná labilita emocí, které chvílemi vybouchly v divoké vášni a expresi a jindy se tiše utápěly v melancholii. Právě střídání nálad, pro mladé lidi tolik typické, vytvořilo v jevištní pohybové stylizaci zajímavý celek – chvílemi nesourodý, ale vždy nabitý energií a emocí.

Od počátku bylo jasné, že na sále je překvapivě hodně účinkujících. Určit jejich skutečný počet bylo obtížné, protože mizeli a zase se objevovali v různých skupinách za zadním horizontem, střídali se a míhali. To, jak se Bartůňková skvěle vypořádala s nemalým počtem studentů v nepříliš velkém tanečním prostoru, jsem vnímala jako nejvýraznější choreografickou kvalitu.

Evidentní byla veliká převaha dívek nad chlapci. Ve skutečnosti nad jedním chlapcem tančilo 14 dívek, a to chvílemi doslova. V pasáži, kde se tanečnice různými způsoby ucházely o pozornost jediného mladého muže, se na něj nakonec svrchu houfně sesypaly.

V situacích, kdy dvojice dívek tančila vedle smíšené dvojice, to vypadalo spíše, že tanečnicím nepřišel partner, a tak z nouze tančí spolu.

Skupinu jednoznačně spojovalo obrovské nasazení a koncentrace, díky čemuž se jim dařilo chvílemi působit jako jednotně dýchající těleso. Ve střídajících se rytmech hudby Janka Rouse se jedni upozadili, aby dali prostor pro až intimní tanec mladého páru, a vzápětí se opět proměnili v pulzující dav. Každého ze studentů možná nečeká kariéra profesionálního tanečníka, nicméně v představení Arytmie dokázali, jak silní, vnímaví a působiví dokážou být všichni dohromady.

Psáno z představení 19. prosince 2019, konzervatoř Duncan centre.

Arytmie
Námět a choreografie: Lenka Kniha Bartůňková
Asistent choreografie: Marta Trpišovská
Světelný design: Michal Vodenka
Hudba: Janek Rous
Tvorba a interpretace: studenti 3. ročníku konzervatoře Duncan Centre
Premiéra: 18. 12. 2019