Dogtown, Devoid – Zahájení patnácté sezony v Ponci pokračuje

Dogtown, Devoid – Zahájení patnácté sezony v Ponci pokračuje

Dogtown, Devoid – Zahájení patnácté sezony v Ponci pokračuje

Během druhého večera slavnostního zahájení 15. sezony divadla Ponec se uvedla dvě díla. Nová taneční kompozice Dogtown připravená a nastudovaná izraelským choreografem Nadarem Rosanem byla plánována jako site-specific do parku na žižkovském Vítkově. Nakonec se umělci rozhodli hrát ji ve vestibulu metra na Florenci na trase C, kde je vždy velký provoz při výstupu pasažérů. Duet mužů nastudoval Rosano během krátké rezidence v Ponci. Poprvé byl uveden v létě 2015 na letošním pátém ročníku festivalu Prague Pride na Střeleckém ostrově. V duchu myšlenky Prague Pride se vyvíjí taneční, poměrně dlouhý dialog zamyšlených a málo výrazných mužů, a ne zcela vyzrálých tanečníků Romana Zochova a Martina Šalandy. Provedení tanečních prvků a vazeb i výrazové možnosti byly v nepříjemném a poněkud chaotickém prostředí omezeny. Podlaha bez taneční krytiny a chladné mramorové desky se stejným pozadím šedohnědé nudné chodby na významu skladbě vůbec nepřidaly. Ještě k tomu praskly zřejmě pojistky, takže nainstalované divadelní svícení fungovalo jen při části produkce. Pro oba tanečníky to byly nepříznivé podmínky. Mají-li interpreti podle autora zkoumat stav své osobní svobody, či nesvobody, pak by toto téma potřebovalo více soustředění, jak pro interprety, tak pro diváky. Snaha zaujmout za všedních okolností v tomto omezení byla poměrně zbytečná. Rozhodně bude stát za to, vidět tento duet znovu v divadelních podmínkách. Jako druhý titul byl uveden dlouhý monolog Devoid od Michala Záhory. V civilním oblečení tančil a hrál na vymezeném čtverci na linoleu parketového vzhledu. Prostor zůstával omezen. Dění doprovázel text, ovšem pouze z nahrávky. Michal Záhora jako tanečník bývá obvykle v lepší kondici. Výkon nebyl technicky moc přesný, sdělný ani plastický. Působil spíše rozpačitě. Záhora zpytoval svůj stav mysli, stav velmi neuspokojený a stresující. Hlas vypráví o neporozumění, o vztazích v rodině, o opuštění, o samotě, snad i o citové vyprahlosti. Hlas, který text přednášel, rovněž nebyl herecký, chvílemi bylo špatně rozumět. Hladiny použité hudby a textu byly i dost zvukově rozdílné. Taneční premiéra Devoid tak z pohybového hlediska nic nového nepřinesla. Pokud si diváci podrobně nepřečetli program před představením, nemohli porozumět, proč se choreograf sám na jevišti trýzní a zaobírá stresujícím tématem. Komu a proč to vlastně sděluje? Teprve po představení při diskusi s tvůrci se diváci dozvěděli více. Na základě workshopů a psychoterapeutického zkoumání, následně zajímavých výsledků a zkušenosti, uspořádaných na dvou různých místech v Itálii a v Rumunsku, mohli Michal Záhora a jeho spolupracovnice zpracovat téma pro scénář pro jevištní ztvárnění. Lektoři nechali psát všechny účastníky dopisy. Dopisy, které nikdo číst neměl a číst nebude. To byl jeden ze záměrů používaných v psychoterapeutické metodě a psychoanalýze ke zkoumání stavu duše. Práce se studenty a mladými lidmi byla určitě obohacující. Jistě tento průzkum dává možnosti, jak pomoci při konkrétní bolestné situaci. Mladí lidé se cítí opuštěni, nešťastni. Rodiče je často již v raném věku kvůli své práci opouštějí, aby vydělali na živobytí. Jedná se tedy o aktuální téma, které by se mělo možná i scénicky sdělovat a reflektovat. Domnívám se, že buď měl choreograf málo času, nebo prostředků. Rozhodně je škoda, že nemá vedle sebe více interpretů, možná ani ne tanečníků, kteří by snad pomohli k větší srozumitelnosti. Jako divadelní monolog je Devoid málo nosný. Psáno z představení 16. září 2015, stanice metra C Florenc a divadlo Ponec. Dogtown Námět, choreografie, text: Nadar Rosano (IL)
Tvorba, tanec, text: Martin Šalanda, Roman Zotov
Světelný design: Pavla Beranová
Zvuk: Roy Hasson
Fotograf: Vojta Brtnický
Kurátor projektu a produkce: Honza Malík
Producent: Prague Pride z.s.
Koproducent: Tanec Praha / PONEC - divadlo pro tanec
Devoid Námět, choreografie, tanec: Michal Záhora
Tvůrčí spolupráce: Tereza Krčálová
Hudba: Carlo Natoli (IT)
Hudební a zvukový střih: Philippe Leforestier (FR/CZ)
Hlas: Honza MALÍK, Howie Lotker (CZ/CA)
Světelný design: Robert Štěpánek
Producent: Honza Malík & NANOHACH z.s. / association
Projektový dobrovolník: Adéla Kaderová
Mezinárodní manažer: Lenka FLORY
Představení vzniklo za podpory a v rámci projektu Be SpectACTive!

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: