Vagabundus vypovídá o osamocení a návratu do komunity. Poselství afrických tanečníků na TANCI PRAHA bylo naléhavé
Zahájení 37. ročníku festivalu TANEC PRAHA se zhostila skupina mosambických tanečníků pod vedením choreografa Idio Chichavy.
Zahájení 37. ročníku festivalu TANEC PRAHA se zhostila skupina mosambických tanečníků pod vedením choreografa Idio Chichavy.
Pražské divadlo PONEC uvedlo letos druhý ze série tanečních večerů s názvem Open Stage. Večer s podtitulem Cadavre Exquis byl věnovaný choreografce, interpretce a pedagožce Daniele Hanelové.
Rok 2025 se poprvé ve 25leté historii divadla Ponec bude odvíjet pod taktovkou tříčlenné Umělecké rady, která nastavila jasná pravidla, transparentní Open Calls i nové koncepty „Open Stage“ a rezidenční*ho umělce*kyně.
Není divu, že s koncem roku a blížícími se svátky česká divadla hojně uvádějí jednu vánočně laděnou produkci za druhou. Někde sází na imerzivní akrobatickou show s čerty a Mikulášem, jinde zase volí podobu jevištní koláže čerpající z českých i světových vánočních děl.
Modřiny, hodiny ve vězení, psychické potíže, ale i vzácný pocit sounáležitosti a smysl života. To vše znamená být klimatickým aktivistou v době tajících ledovců, nečinných politiků a bezohledných korporátů.
Aktuální 24. sezóna se v divadle Ponec poprvé v historii divadla odehraje v režii Umělecké rady (Dagmar Bednáriková, Jan Malík, Sylva Šafková), která přináší nové impulsy do dramaturgie a celkového směřování divadla.
Podpora nových talentů, reflexe současných témat nebo diverzita jsou v hledáčku Umělecké rady divadla PONEC pro rok 2025.
Jak je již zvykem, i letos divadlo PONEC v květnu roztančí choreografie studentů absolventských ročníků katedry tance HAMU. Tentokrát se uskuteční dva večery, které budou patřit Gabriele Galiové, Lukášovi Homolovi a Ester Trčkové.
PONEC – stálá scéna pro současný tanec – prochází výraznými proměnami. S obnoveným týmem divadla bude nově spolupracovat Umělecká rada tvořená třemi externími odborníky: Dagmar Bednárikovou, Sylvou Šafkovou a Honzou Malíkem.
Jak si představujeme budoucnost nejen pro sebe, ale i pro naše vnoučata? Jaké vyhlídky pro ně máme a co můžeme udělat pro jejich naplnění?