Echo z festivalu Malá inventura

Malá inventura. Foto: Malá inventura.

Z bohatého programu jsem si vybrala větší část tanečních pohybových představení a performancí. Všechny uváděné představení a projekty Malé inventury byly premiérované v loňské divadelní sezóně a odbornou kritikou již hodnocené. Přesto se musím zmínit o těch, které byly pro mne velkým zážitkem.

Když se pod nohama houpe zem

Mezi ně rozhodně patřilo představení Seismic francouzské choreografky a výtvarnice Marie Gourdain, tanečníka a divadelního tvůrce Felixe Baumanna a seskupení tYhle. Na zajímavě seskládaných dřevěných dílech scény, jakýchsi praktikáblech, lavicích, volně ložených prknech rozdílných velikostí a nejistém, nepravidelně a podivně postaveném, a neukotveném scénickém prostoru se odehrává řada dramatických scén a setkání.

Performeři Halka Třešňáková, Felix Baumann, Sean Henderson a Till Jenewein, střídavě ve dvojicích, samostatně, ale i všichni současně, rozehrávají nejrůznější situace. Z počátku jde o hravé, téměř dětské téma, sestavování i přehazování dřevěných větších kostek. Postupně se však hra stává nesnesitelnou vzhledem k tomu, že se aktérům země houpe pod nohama. Nic nefunguje, jak by mělo.

Zdánlivě jednoduché setkání a kontakt s druhým člověkem se stává až nečekaně komplikovaným i nepředvídatelně složitým, pakliže se povrch pod vámi začne třást, naklánět a klouzat. Performeři vydávají naprosto vyčerpávající fyzické výkony a musí alespoň trochu předvídat, co se vlastně s nimi může stát. Vzniká neuvěřitelně silná, a vlastně zcela aktuální reflexe hrůzného zemětřesení, které se nedaleko od nás v reálu odehrává. Vynikající inscenace Marie Gourdain se tak stává aktuálně naléhavou. I diváky přepadaly emoce bezmoci a beznaděje, vyčerpání z marnosti lidského počínání. Zároveň byli v určitém vytržení a napětí až do poslední minuty.

Nedotažený konec

Slovenský tanečník a choreograf Peter Šavel (mimoOs & kol.) žije v Bruselu, kde před lety absolvoval významnou školu P.A.R.T.S. světoznámé choreografky Anne Teresy De Keersmaeker, a má na svém kontě řadu úspěšných choreografií. V hale ve Veletržním paláci nyní předvedl představení TETSU, The Energy That Shapes Us.

Taneční kvintet Barbora Janáková, Eva Priečková, Silvia Sviteková (alternace Miroslava Stašková), Jaro Viňarský a Andrej Štepita zvládl dosti náročnou choreografii skvěle, přestože podmínky pro tanec ve zmíněné hale, na leštěných parketách a s diváky blízko na dosah a oslnění světelnými panely, nebyly vůbec ideální. Myslím si, že na jevišti by představení, které je oslavou životní energie a pohybu, vyznělo mnohem lépe.

Peter Šavel se představil i v další inscenaci Whoman souboru Ufftenživot, spolu s hercem Jiřím Šimkem. Zahráli poprvé v nově budovaném a rekonstruovaném prostoru libeňského pivovaru, nového sídla Studia ALTA. Přestože podmínky vzniku inscenace s podtitulem Můžou se i muži stát lidmi? byly zřejmě velmi dobré v dlouhodobé přípravě v rámci několika rezidentních pobytů i v zahraničí, výsledek, byť vtipně komponované performance, působil nedotaženě, jak ve výkonu obou performerů, tak poněkud useknutém konci. Ten se rozmělnil v podivnou diskuzi. Zřejmě to bylo tvůrčím záměrem.

Šaty dělají člověka

Tereza Lenerová spolu s výtvarníkem Adamem Vačkářem vytvořila představení Existuje dojem bytí v interpretaci Edity Antalové, Jitky Čechové a Evy Rezové. Přesná a přehledná koncepce o podivných bytostech, výtvarných artefaktech je plná napětí i tajemství. Tři tanečnice mají prodloužené končetiny dřevěnými holemi nebo spíše větvemi. Velkou část představení se pohybují na zemi, na břiše i na zádech v různých nelehkých polohách. Konečně, když se těchto objektů zbaví, stávají se svobodnými a hledají smysl lidské existence ve spojení s přírodou i přírodními živly. Limity a omezení pohybu reflektují stav mysli a provokují hledání způsobu a cesty k osvobození.

V performanci a přednášce Black Dress uvedla britská performerka Becka McFadden velmi vtipně sama sebe a zároveň předvedla celou řadu krásných černých šatů. Nešlo ale vůbec o ledajakou módní přehlídku, ale o sled nejrůznějších životních situací a zážitků spojených s konkrétními šaty, které si postupně vybírá a obléká.

McFadden nás v poměrně dlouhých monolozích i výstižných pojmech i symbolech zavádí na různá místa, možná i na terasu italské Kalábrie. Jde o taneční trénink, téměř krasobruslařsky rutinní, jak naznačuje sportovně vyhlížející trikot se sukénkou. Vzpomínky na Vánoce a na babičku, která umřela, soutěže, které měla ráda… Zážitky z nakupování s kamarádkou, pronikání do sebe sama, sebezpytování. Od toho všeho se tedy odvíjí výměna šatů, které připomínají a evokují určitou událost.

Autorka popisuje zevrubně nebinární identitu, všímá si prožitků a emocí i návyků lidí, kteří jsou nastaveni tímto směrem, a komentuje i otázky vztahů a sexu. Vždy se před diváky převléká do nových a nových šatů a rób zavěšených na stojanu. Převlékání je součástí každého dne, vždy se změníme, možná se stáváme někým jiným. Jak se cítíme a kým jsme, i na to se ptá štíhlá, křehká performerka i tanečnice, ovšem s plným nasazením a energií. Výrazovými prostředky jsou tedy hlavně hra a pohyb s textem a hudbou i videoprojekcí.

Spoluautoři představení jsou Daniel Somerville i Markéta Pščolková, kteří patří k uskupení Beautiful Confusion Collective, jehož je Becka McFadden uměleckou ředitelkou. Je zajímavé, že tato talentovaná umělkyně zakotvila v Praze a dost intenzivně spolupracuje s divadlem Venuše ve Švehlovce (i se souborem Depresivní děti touží po penězích). Vedle představení Black Dress je na repertoáru uskupení i série Pohyb/Architektura, Variace Vertigo.

Letošní festival Malá inventura měl velkou energii a po pauze spojené s pandemií se konečně mohl předvést na mnoha pražských scénách za nebývalé účasti diváků i zahraničních hostů.

Psáno z festivalu Malá inventura, 22. února až 1. března 2023.

Seismic
Koncept: Marie Gourdain, Felix Baumann
Choreografie a režie: Marie Gourdain, Felix Baumann
Performeři: Felix Baumann, Sean Henderson, Till Jenewein, Halka Třešňáková, ve spolupráci s Johanou Pockovou
Dramaturgická konzultace: Jakub Režný
Světelný design: Zuzana Režná
Skladatel hudby: Thibault Cohade
Asistent hudby: Lukáš Palán
Kostýmy: Magdaléna Vrábová
Scénografie: Jan Tomšů ve spolupráci s Marie Gourdain a Felixem Baumannem
Produkce: tYhle, Matière Mobile, Von B bis Z
Produkční: Sarah Corroyer (FR), Ludmila Šindlerová (CZ), Claudia Teichmann (DE)
Produkční konzultant: Dirk Förster
Koprodukce: Tanec Praha z.ú. / PONEC – divadlo pro tanec, LOFFT – DAS THEATER Leipzig (DE), Les SUBS Lyon (FR), CCNR Rillieux-la-Pape (FR)
Další partneři: Studio ALTA, Schloss Bröllin (DE), MS Schrittmacher (DE), Sparkasse (DE)

Whoman
Performeři: Jiří Šimek, Peter Šavel
Dramaturgická a kreativní spolupráce: Marta Ljubková
Technická podpora a light design: Štěpán Hejzlar, Zuzana Režná
Produkce: Tereza Tomášová, Ludmila Vacková a Jiří Šimek
Producenti: Studio ALTA, Ufftenživot
Koproducent: Moving Station (Johan z.ú)
Rezidenční pobyty: Velvarská kostka, Rezi.dance v lese, Sprang Scene (Norsko), Baerum Kulturhus (Sandvika – Norsko), Studio ALTA, Moving Station

TETSU – The Energy That Shapes Us
Koncept a choreografie: Peter Šavel
Pohybový materiál a tanec: Barbora Janáková, Eva Priečková, Silvia Sviteková, Andrej Štepita, Jaro Viňarský, Miroslava Stašková /alternace/
Hudba: Marián Zavarský
Světelný design a technika: Juraj Čech
Kostýmy a scénický vizuál: Laura Štorcelová
Projektový management a produkce: Barbora Janáková
Produkce: Andrea Tušimová
PR: Katarína Šipöcz Svobodová, Miroslava Stašková
Stáž: Irene Márquez
Videozáznam: Noro Knap
Grafický design: Ivana Kleinová
Logo: Timur Aloev
Výroba kostýmů: B.C.M. Fashion Style
Bulletine: Katarína K. Cvečková
Trailer: Noro Knap, Ivona Lichá

Existuje dojem bytí
Autor, choreografie: Tereza Lenerová
Koncept: Tereza Lenerová, Jan Horák
Výtvarný koncept: Adam Vačkář
Tančí: Edita Antalová, Jitka Čechová, Eva Rezová
Dramaturgie: Jan Horák
Hudba: Natálie Pleváková
Light design: Jan Hugo Hejzlar
Kostýmy: Marjetka Kürner Kalous
Produkce: Veronika Hladká
Producent: Jakub Hradilek, Veronika Hladká

Black Dress
Koncept, účinkující: Becka McFadden
Dramaturgie, choreografie: Becka McFadden, Daniel Somerville
Asistent režie: Markéta Pščolková
Video, asistent vizuální režie: Mariia Reshetova
Překlad: Eva Ullrichová
Technická spolupráce: Filip Obermajer
Produkce: Kateřina Kubíková, Michaela Kessler, Adriána Spišaková