
Poté již následoval posun od párového tance k více individualistickému projevu, který měl rovněž svoje charakteristické kouzlo, opět byla uvedena jedna variace šestkrát jinak. Dílo bylo ukončeno stejným obrazem, jenž byl v jeho

Přes nesporné interpretační kvality působili tanečníci i svou fyziognomií spíše civilně, na jejich projevu a pohybu nebylo nic vyumělkovaného či strojeného. Právě díky tomu mohl působit jejich výkon na diváky upřímně a hluboce, je to něco, s čím se může každý ztotožnit. I když choreografie Zen Dance se zřejmě stále vyvíjí, zhlédnutí tohoto představení bylo pro české publikum jak v Brně tak v Praze jistě pěkným zážitkem. Zároveň se tím prokazuje výjimečné postavení izraelského tance i propojení mezi Izraelem a Českou republikou, jehož rozvoj na poli umění je velmi přínosný. Zen Dance
Choreografie: Liat Dror
Hudba: Iva Bittová
Tanec: Shiri Teicher, Shiri Bar On, Michal Arazi, Yair Lisaey, Avital Ifargan, Eliran Silver Psáno z představení 28. 7. 2013 v divadelním prostoru Roxy/NoD.
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Lucy Kocour
Mých pár postřehů - úmyslně pragocentricky nikdo neuvažuje, nemáme na takové vymezování se ani čas. Myslím, že netrpíme…Taneční pragocentrismus