Letní Letná, již dobře etablovaný pražský festival nového cirkusu, přivezl letos tři francouzské soubory. Kdo zavítal na všechna tato představení, jistě neprohloupil – otevřela se mu možnost vidět různé podoby nového cirkusu a odhalit jaké možnosti vlastně tato jevištní forma skrývá.
Největším tahákem byl českému publiku známý Cirque Trottola, jenž nebyl na Letní Letné poprvé. Jejich velký červený stan byl dominantou celého prostranství na Letné, přitom diváka neznalého by nenapadlo, že celé toto obří šapitó zaplní pouze tři lidé – drobná trapézistka a akrobatka Titoune, akrobat-hromotluk Mads a žonglér Bonaventure. Hlavní rekvizitou jejich představení Volchok se stávají obří balíky slámy, se kterými se aktéři tahají, zápolí s nimi a přenášejí je – jako by symbolizovaly odvěké břemeno, které si s sebou člověk nosí.
Nedá se říci, že by představení, jehož název v překladu znamená „káča“ (stejně jako trottola), mělo nějakou souvislou dějovou linku. Jde o sled virtuozních akrobatických a žonglérských čísel, které propojuje atmosféra, osobnosti performerů a určitá celková metaforičnost jejich počínání. Nejvíce pozornosti přitahuje Titoune – s tělíčkem dítěte a střapatým krátkým účesem připomíná skřítka, který se neustále tváří udiveně, jako by ani nevěděl, jakto že se najednou ocitl nad hlavou Madse, balancující ve stojce pouze na jeho rukou. Tělo Titoune je neskutečně trénované a zpevněné, to jí umožňuje balancovat nejen na Madsovi, ale na nejrůznějších předmětech, které se v manéži objeví. Jedním z nejúchvatnějších čísel je etuda s obřím smetákem. Bonaventure chtěl sice jen trochu zamést, ale nakonec na smetáku vozí balancující Titoune a divácí křičí nadšením, jaké mistrovské číslo se dá vytvořit za pomoci tak obyčejné věci jako je smeták. To je jedna z dalších charakteristik tohoto cirkusu, používají obyčejné věci, vše okolo je tak trochu zaprášené, bez pozlátka, zato o to více opravdové.
Hudební doprovod obstarávají dva živí hudebníci sedící po stranách. Vytvářejí i nejrůznější zvuky, které výborně doplňují dění na scéně. Po hodině a půl divák odchází a stále tak trochu nevěřícně kroutí hlavou, co se dá všechno vyymyslet. Propojení artistické zdatnosti s humorem, divadelností a zdánlivou obyčejností, to je Cirque Trottola, který na Letní Letné opět nezklamal.
Jeden z nejmenších stanů si na Letnou přivezli dva veteráni nového cirkusu – bývalí členové slavných uskupení Cirque O a Que-Cir-Que – Didier André a Jean-Paul Lefeuvre. Jako Atelier Lefeuvre & André spolu vystupují v představení La Serre (Skleník). Pouze třicetiminová hříčka nenechá diváky po celou dobu vydechnout. Dva podivíni-zahradníci ve svém stanu provozují nejrůznější činnosti, jejichž originalita opět udivuje. Jean-Paul sice vypadá, že neumí ani do pěti napočítat, ale jeho tělo je stále ve skvělé formě, což dokazuje nejrůznější akrobacií, a to nejen sólovou, ale i za pomoci bláznivých předmětů, jako je třeba zahradnické kolečko. V tomto páru je on ten aktivní a vynalézavý, zatímco Didier plní roli „starého bručouna“, který by nejradši chtěl mít svůj klid. Ovšem když už tedy musí, tak také udiví precizním žonglérstvím a hlavně svým charizmatem a humorem. Ač je představení kraťounké, je naprosto nabité nápady a okořeněné hereckými výkony, které si užijí všichni diváci v miniaturním stanu, kde si na oba aktéry skoro všichni můžou sáhnout. Komická hudbička, která celé jejich počínání doprovází, je taktéž originální – pouštějí ji ze starého tranzistoru, vedle něhož visí na šňůře magnetofonové kazety, připnuté kolíčky na prádlo. Každý pohyb na tomto malém prostoru je dokonale promyšlený, každý trik skvěle zvládnutý, přitom byste to do těchto „artistů tak trochu za zenitem“ vůbec neřekli. Skoro po celých třicet minut se publikum v kuse směje a zároveň obdivuje, jak nápadům, tak preciznosti. V „La Serre“ se dokonale projevují zkušenosti performerů nového cirkusu, kteří již mají leccos za sebou a toto představení si jistě udělali pro radost – svoji i pro radost všech diváků.
Na závěr přijel soubor mladých umělců Le Boustrohédon s představením Court-Miracles. Jako jediný nenabídl pouze humornou stránku, ale i závažné téma, ze kterého zamrazí – představení vzniklo na základě pobytu souboru v pásmu Gazy, kde jeho členové hráli pro dětské publikum stižené válečným konfliktem. Na základě této zkušenosti vytvořili představení, které nás zavede na frontu, do válečného lazaretu. Le Boustrophédon se navíc odlišil od ostatních francouzských produkcí na Letní Letné tím, že naprosto úžasným způsobem zapojil do svého představení loutky. Živí herci účinkují v Court-Miracles čtyři; zároveň ale na sebe oblékají loutky, takže vzniká několik dalších napůl lidských, napůl loutkových postav. Způsob, jakým jsou loutky použity, je velmi vynalézavý – vidíme jednající loutku, ale víme, že někde v ní je ukrytý člověk; popřípadě hraje herec a část jeho těla je loutkou. Zní to banálně, ale provedení je jedinečné. Celé představení beze slova proplouvá příběhem zraněných a ošetřujících ve válečné zóně. Nejde ale „pouze“ o představení s loutkami; aktéři jsou stále akrobaty i žongléry, a tak jsme svědky chození po laně, skvělé krasojízdy na kolečkových bruslích nebo triků s cigaretou. Tento válečný spektákl také jako jediný používá živá zvířata resp. zvíře. Přestože nový cirkus se zvířaty nepracuje, zde máme malou výjimku: v lazaretu se sem tam proběhne myška, a to živá a docela šikovná. Probíhá se totiž i po laně. Veškeré dění nepostrádá humor, divák se ale narozdíl od jiných produkcí směje a zároveň trne, jelikož vtipné scénky předvádí dívka bez nohou nebo voják bez ruky. Dosti černý humor, kde smích je osvobozující. Mrazivost, ale i velká odvaha a touha žít, to vše spojuje Le Boustrophédon, čímž zdařile rozšiřuje paletu možností nového cirkusu.
Z letošního francouzského trojboje není možné vyzdvihnout jedno představení nad ta ostatní. Každé z nich zazářilo a přineslo preciznost, skvělé výkony a originalitu. Zároveň nešlo jen o artistní čísla, ale i hloubku sdělení, divadelnost a humor. To je to, čím nový cirkus přitahuje a podmaňuje si diváky všude na světě, nejen na Letné.
Psáno z představení 20. 8. 2009 Cirque Trottola, 24.8. 2009 Atelier Lefeuvre & André, 31.8. 2009 Le Boustrophédon
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?